Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 0,4 procenta, v porovnání s předchozím čtvrtletím se hrubý domácí produkt zvýšil o 0,3 procenta. Oba ukazatele jsou o desetinu procentního bodu lepší než v prvním kvartále. Předběžný odhad v úterý zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Data podle analytiků ukazují, že české hospodářské oživení je jen pozvolné, brzdí ho zejména slabý vývoj průmyslu. Údaje o hospodářském vývoji zveřejnil i Eurostat, podle kterého ekonomika Evropské unie ve druhém čtvrtletí vzrostla meziročně o 0,7 procenta, mezičtvrtletně o 0,3 procenta.
„Meziroční růst ekonomiky o 0,4 procenta podpořily zejména výdaje na konečnou spotřebu domácností. Rostly také výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí a pozitivní vliv měla i zahraniční poptávka. Naopak negativně přispěla změna stavu zásob,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.
Analytici vnímají české hospodářské oživení jako pomalé. „Tuzemská ekonomika třetí čtvrtletí v řadě roste, nicméně tempo růstu není příliš oslnivé a zároveň výhledy do budoucna začaly v posledních týdnech opět slábnout v kontextu slabšího vývoje v zahraničí,“ uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. Německo, které je hlavním hospodářským partnerem Česka, dnes vykázalo za druhé čtvrtletí mezikvartální pokles HDP o 0,1 procenta.
Česko je horší než Mississippi. Jak si země Evropy vedou ve srovnání se Spojenými státy
Za slabým růstem českého hospodářství je podle analytiků zejména průmysl. „Spotřeba domácností již není brzdou růstu poté, co poklesla inflace. Průmysl, dřívější motor růstu, je ale stále zaseklý. Zdražení energií, klíčového vstupu, je pro velkou část našeho průmyslu značný problém. Na výrobu s vyšší přidanou hodnotou, u které by vyšší ceny energií až tak nevadily, se naše ekonomika stále není schopná přeorientovat,“ uvedl ekonom společnosti Deloitte Václav Franče.
„I přes určité zlepšení například u vývoje inflace či zvýšení spotřeby domácností a vlády se podniky stále potýkají s relativně nízkou domácí i zahraniční poptávkou, o čemž svědčí slabé hodnoty nových průmyslových zakázek dle ČSÚ nebo ekonomický sentiment firem zaznamenaný v kvartálních šetřeních,“ sdělil ředitel sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR Bohuslav Čížek. Za varovný signál označil i nízké firemní investice. „Řada podniků pociťuje nejistotu v souvislosti s dalšími faktory jako pomalejší než očekávané oživení domácí i evropské ekonomiky, vysoké ceny energie či jiných vstupů, nedostatek pracovní síly, ale také narůstající regulace. Uvedené překážky se promítají do poměrně nízké podnikatelské důvěry včetně ochoty investovat,“ dodal.
Za celý letošní rok by podle analytiků mohla česká ekonomika dosáhnout zhruba jednoprocentního růstu. „Ve zbytku letošního roku by měl ekonomický růst dále zrychlovat a v souhrnu by HDP mohl meziročně narůst zhruba o jedno procento. Rizika jsou ovšem vzhledem k pokračující mizerii průmyslového sektoru a nepřesvědčivému oživení nálady domácností vychýlena spíše směrem k nižšímu růstu,“ uzavřel hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
