Německý kancléř Olaf Scholz si v lednu rýpl do řady ostatních zemí Evropské unie. Když oznamoval další velkou německou pomoc Ukrajině, prohlásil, že by si přál, aby „podobná rozhodnutí padla ve všech hlavních městech států EU“. Narážel tím na fakt, že některé jiné velké země unie, třeba Francie nebo Itálie, vyčlenily na podporu Ukrajiny výrazně méně peněz.

Němci už Kyjevu poslali velké množství těžkých zbraní, z hlediska celkové hodnoty pomoci jsou na druhém místě hned za Američany. Teď ale vláda plánuje stopnout podporu nad rámec té, kterou už schválila. Na letošní rok jde o zbraně a další asistenci za skoro osm miliard eur, pro rok 2025 je v rozpočtu na tyto účely vyčleněno více než čtyři miliardy eur.

Zbývá vám ještě 70 % článku

Co se dočtete dál

  • Proč chce německá vláda šetřit právě na podpoře Ukrajiny.
  • Proč není jisté, že Ukrajina pomoc získá jiným způsobem, jak tvrdí Berlín.
  • Které strany jsou v Německu nejvíc proti podpoře Ukrajiny a jak se jim daří.
Vyberte si přístup na míru Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Vyzkoušet za 45 Kč
HN měsíční
90 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 329 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Koupit za 90 Kč
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Koupit na rok
Máte již předplatné? Přihlaste se

Nahlédněte do zákulisí dění v Evropě a sledujte českou stopu v Bruselu. Odebírejte nejlepší newsletter v Česku věnovaný EU Ředitelé Evropy. Připravuje ho pro vás každý týden Ondřej Houska.