Začátkem léta vydaly Evropská komise (EK) a Evropská centrální banka (ECB) tradiční dvojici konvergenčních zpráv. Ve dvouletých intervalech v nich vždy hodnotí pokrok při plnění závazků týkajících se uskutečňování hospodářské a měnové unie u těch členských států EU, které se zavázaly přijmout euro a dosud tak neučinily. Letos se tak konvergenční zprávy zaměřily na Bulharsko, Českou republiku, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Švédsko.

Plnění konvergenčních kritérií se Česká národní banka a ministerstvo financí pravidelně věnují ve svém společném dokumentu se složitým názvem Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou. ČNB jej kromě toho doprovází ještě takzvanými analýzami sladěnosti, které jsou nabité tematickými analýzami na téma euro. Aktuálně jsme přibližně v polovině procesu přípravy jejich vydání s datem 2024, takže laskavého čtenáře se zájmem o toto téma odkážeme na web ČNB, kde najde zprávy pro rok 2023.

Zbývá vám ještě 90 % článku

Co se dočtete dál

  • Proč musely Bulharsko a Chorvatsko vstoupit do bankovní unie už při vstupu do ERM II?
  • Jak postupuje euroizace v ČR?
  • Jak v Česku roste podíl úvěrů a účetnictví vedených v eurech?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.