Začátkem léta vydaly Evropská komise (EK) a Evropská centrální banka (ECB) tradiční dvojici konvergenčních zpráv. Ve dvouletých intervalech v nich vždy hodnotí pokrok při plnění závazků týkajících se uskutečňování hospodářské a měnové unie u těch členských států EU, které se zavázaly přijmout euro a dosud tak neučinily. Letos se tak konvergenční zprávy zaměřily na Bulharsko, Českou republiku, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Švédsko.
Plnění konvergenčních kritérií se Česká národní banka a ministerstvo financí pravidelně věnují ve svém společném dokumentu se složitým názvem Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou. ČNB jej kromě toho doprovází ještě takzvanými analýzami sladěnosti, které jsou nabité tematickými analýzami na téma euro. Aktuálně jsme přibližně v polovině procesu přípravy jejich vydání s datem 2024, takže laskavého čtenáře se zájmem o toto téma odkážeme na web ČNB, kde najde zprávy pro rok 2023.
Co se dočtete dál
- Proč musely Bulharsko a Chorvatsko vstoupit do bankovní unie už při vstupu do ERM II?
- Jak postupuje euroizace v ČR?
- Jak v Česku roste podíl úvěrů a účetnictví vedených v eurech?
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist