Růst mezd zaostal za očekáváním analytiků. Rychleji jdou nahoru lidem s vysokými příjmy

Průměrná hrubá mzda v Česku stoupla v letošním druhém čtvrtletí meziročně o 6,5 procenta na 45 854 korun. Při zohlednění inflace vzrostla o 3,9 procenta. Údaje v úterý zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Mezikvartálně průměrná mzda po očištění o sezonní vlivy stoupla o 1,4 procenta.

Růst mezd ve druhém čtvrtletí zpomalil (v prvním kvartále se nominální mzda zvýšila o 7,2 procenta, reálná o pět procent) a zaostal za očekáváním finančního trhu. Analytici připomínají, že v reálném vyjádření zatím mzdy zůstávají na úrovni roku 2018. Upozornili také, že rychleji rostly mzdy vysokopříjmovým skupinám obyvatel, což podle nich málo přispívá k růstu tuzemské spotřeby. 

Analytik Komerční banky Jaromír Gec připomněl, že finanční trh čekal meziroční růst reálných mezd 4,3 procenta, Česká národní banka (ČNB) dokonce 4,6 procenta. „Po silném prvním čtvrtletí, kdy byl mzdový růst patrně ovlivněn některými mimořádnými vlivy, jsme tak celkově ve druhém čtvrtletí byli svědky ochlazení mzdové dynamiky,“ uvedl. 

„Inflace odezněla a reálná hodnota mezd opět roste. Nominální tempo růstu mezd ovšem postupně zpomaluje. Trh práce už přestává být přehřátý a projeví se to také ve vývoji mezd,“ uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek. „V reálném vyjádření mzdy opět stoupají, nicméně vysoká inflace zanechala velmi výraznou stopu. Reálná hodnota mezd je nyní zhruba stejná jako před šesti lety,“ doplnil.

Také hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil upozornil na zpomalení tempa růstu mezd proti prvnímu čtvrtletí. Zrychlení dynamiky podle něj v této chvíli není pravděpodobné s ohledem na slabý výkon české ekonomiky. Reálné mzdy jsou nyní podle Hradila na úrovni druhého čtvrtletí roku 2018. „V mezidobí došlo ke zrušení superhrubé mzdy a v čistém vyjádření reálné zchudnutí nebylo tak dramatické, byť se tato úleva týká spíše středně- a vysokopříjmových zaměstnanců,“ podotkl.

Analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák zdůraznil, že mediánová mzda rostla pomaleji než průměrná, když medián vzrostl o 5,8 procenta na 38 529 korun. „Podobně tomu bylo i v prvním čtvrtletí, kdy rozdíl v neprospěch mediánu byl ještě výraznější. Výrazněji tak zatím v letošním roce rostou mzdy vysokopříjmové oproti nízkopříjmové části zaměstnanců, což je podle mě také jeden z důvodů, proč nedochází k rychlejšímu oživení spotřeby domácností,“ uvedl.

komentář Julie Hrstkové

Nízké platy státních zaměstnanců nakonec nevyřeší odbory, ale dávky. Což je ta nejhorší varianta

29. 8. 2024 ▪ 4 min. čtení

V dalších čtvrtletích analytici očekávají, že nominální mzdy nadále porostou rychleji než inflace. „Za celý letošní rok se průměrná mzda zvýší pravděpodobně o 6,7 procenta, reálně bude stále asi 4,5 procenta pod úrovní roku 2019. Na startovací předcovidovou úroveň se tak dostane nejdříve až v příštím roce,“ uzavřel hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

Analytik ČSOB Dominik Rusinko upozorňuje, že napříč jednotlivými odvětvími nadále přetrvávají ve mzdové dynamice významné rozdíly. „V souladu s naším očekáváním rostly nejrychleji mzdy v tržních sektorech (o 7,3 procenta). V důležitém průmyslu vzrostly meziročně o slušných 7,6 procenta, navzdory malátnému výkonu a nejistým vyhlídkám na další čtvrtletí. Podobně je tomu ve stavebnictví, kde mzdy přidaly k dobru 7,4 procenta. V obou případech ale máme pochyby o udržitelnosti relativně svižného tempa vzhledem k přetrvávajícím problémům,“ uvedl Rusinko.

Postupné zvolnění mzdového růstu pak leze sledovat ve službách. Třeba tradiční lídr IT vykázal zpomalení ze 7,5 procenta na 5,8 procenta, což je podle Rusinka „viditelný sešup“ oproti tříletému průměru téměř osm procent. „Z pohledu ČNB je povzbudivé především podstatné zvolnění mzdové dynamiky v sektoru ubytování a pohostinství z devíti na 6,8 procenta. Centrální banka totiž vnímá zvýšené ceny služeb jako jedno z hlavních proinflačních rizik i z důvodu svižného průsaku rostoucích mezd do koncových cen pro spotřebitele,“ dodal analytik.

Jsou ale obory, kde mzdy reálně vůbec nevzrostly, nebo rostly jen minimálně. Nejpomaleji ve druhém kvartále stouply mzdy v sektoru vzdělávání (o 2,1 procenta) a ve veřejné správě (2,9 procenta). „V obou netržních sektorech by však měla mzdová dynamika zrychlit v příštím roce vzhledem k plánovanému navyšování platových tarifů, se kterým počítá čerstvě zveřejněný návrh rozpočtu,“ uvedl k tomu Rusinko.

Nejvyšší mzdy mají zaměstnanci v Praze, v průměru 56 144 korun hrubého. Následují střední Čechy s necelými 49 tisíci korunami.

Na opačném konci žebříčku je Karlovarský kraj s 39 tisíci korun. V žádném jiném regionu průměrná mzda pod 40 tisíci korunami není. Nejblíže k této hranici má Pardubický kraj s průměrem 40 538 korun.