Finanční nezávislost dává investorovi svobodu. Může si dělat, co chce bez ohledu na to, kolik mu práce vydělá. Může si říkat, co chce, protože není na rozhodnutí nikoho finančně závislý. Není divu, že se na cestu za finanční svobodou vydává stále více lidí. Na začátku je ale důležité mít dobrý finanční plán a strategii. Posloužit může třeba takzvaná kyblíková metoda, o které také hovořili účastníci debaty HN na téma, jak získat finanční svobodu.
„Nejvyšší metou je dosáhnout stavu, kdy se můžu svobodně rozhodovat, investovat do projektu, který chci dělat, samostatně podnikat nebo být třeba vědec. Zkrátka svoboda je pro mě dělat něco, co chci a nejsem závislý na tom, kolik mi daná konkrétní činnost generuje peněz,” říká David Bystrzycki, spoluzakladatel a CEO platformy Roier. Občas se člověk stane rentiérem tak trochu náhodou, kdy prodá třeba úspěšnou firmu, někdo má ale jasný plán
„Potřebujeme vědět, odkud jdeme, kam chceme dojít a co nás po cestě čeká. To je základ finanční mapy, která nám pak už umožňuje rozhodnout se, na jaké konkrétní nástroje nebo produkty vsadit, aby nás k cíli v podobě finanční svobody dovedly. Je důležité mít plán a strategii. Samozřejmě časem je mohu upravovat,” říká Jiří Cimpel, majitel Cimpel & Partneři.
Podle investičního poradce Richarda Kunovského pak strategie záleží třeba na věku nebo okamžiku odchodu do penze. Z jeho zkušenosti občas lidé zapomínají do plánu zahrnout na první pohled zřejmou věc, a to, kdo za ně bude platit sociální a zdravotní pojištění v rentiérském období.
Spočítali jsme, kolik mít na důstojnou penzi a zjistili, u koho si na ni odkládat peníze
Jakou ale zvolit strategii? „V portfoliích máme akcie, dluhopisy, nemovitosti a zlato. Inspiroval jsem se přitom „kyblíkovou metodou“ privátní banky UBS. Znamená to rozdělit finance do tří kyblíků, kdy každý je jiný, co se týče účelu, čemuž odpovídá složení aktiv,“ říká Kunovský. V dlouhodobém kyblíku na penzi mohou být peníze z 80 nebo 90 a více procent klidně v akciích. V druhém kyblíku, kde jsou prostředky určené třeba na vzdělání dětí, je poměr akcií nižší a obsahuje více dluhopisů. A třetí kyblík je hotovostní, z něhož se čerpají peníze v horizontu tří let a zde investor nechce čelit kolísání hodnoty.
Podle Bystrzyckého patří do třetího kyblíku například renta vyplácená jím spoluzaloženou platformou Roier. „My investorům nabízíme možnost si z investování do úvěrů zajištěných nemovitostmi čerpat rentu,“ říká s tím, že investice na platformě Roier se rizikovostí nejvíce blíží firemním dluhopisům. Ze zkušenosti diskutujících pak vyplývá, že investoři často vyhledávají právě produkty, které generují rentu formou výnosu nebo dividendy. A to překvapivě i navzdory tomu, že může jít o daňově nevýhodnou strategii.
„Rentiér, který celý život odkládá prostředky, v principu velmi nerad odprodává své pozice. To vnímá jako bolestivé,“ říká Cimpel. Dividendy nebo úroky ale podléhají dani, naopak pokud je renta placena z odprodeje cenných papírů, lze se dani vyhnout. Cimpel apeluje, aby investoři daňové výhody například v podobě časového testu, kdy po třech letech držení cenného papíru, nemusí výnos danit, využívali. Kunovský pak třeba konkrétně doporučuje rebalancování portfolia provádět pomocí investic nových prostředků, nikoliv odprodejů.
Další důležitou součástí investiční strategie je diverzifikace. „Diverzifikuji přes ty největší fondové skupiny od BlackRocku, Vanguardu nebo X-Trackers,“ říká Kunovský. Jedná se o různé poskytovatele ETF fondů. Podle Cimpela je pak důležité přemýšlet nad majetkem jako celkem a uvědomit si, že zpravidla u českých rodin bude silná expozice na Českou republiku, a tak dává smysl diverzifikovat co nejvíce investováním v zahraničí.
Když už má investor portfolio vytvořené a připravené k odchodu do rentiérské penze, tak jeho cílem by mělo být vybírat si z portfolia rentu ve výši čtyř procent ročně, alespoň tak praví známé pravidlo amerického poradce Williama Bengena, a navyšovat ji o inflaci. „Samozřejmě existují různá podpůrná pravidla. Když máte inflaci 18 procent, tak je potřeba výběry snížit, abyste portfolio nevyčerpal,“ říká Kunovský. Diskutující zároveň upozorňují, že by lidé prahnoucí po finanční svobodě neměli zapomenout také žít.
„Když si dnes něco přečtu o investicích, tak ve mně může vzniknout pocit, že investuji málo a měl bych posílat víc a všechno, co mi zbývá z výplaty,” říká Cimpel s tím, že neužívat si život pro bohatý důchod není ideální přístup. Může se stát, že později už nebude možné si peníze užívat s kým nebo se svého cíle nemusí dožít ani sám investor. Právě na svůj konec by měl ale investor také myslet dostatečně dlouho dopředu.
„Rozdělování majetku je vždy velmi citlivé téma. My se vždy snažíme iniciovat, aby vznikla rodinná ústava, která řeší, jak se s majetkem naloží,“ říká Cimpel. Rozhodně varuje před spoluvlastnickými podíly. Dětem by přitom měly rodiče ale pomáhat finančně ideálně už dříve. „Často s našimi investory v případě jejich dětí například řešíme, jestli mají radši peníze dětem investovat nebo jim zaplatit nějaké další vzdělání,“ dodává Cimpel.
Partnery debaty jsou Roier, Cimpel & partneři, Richard Kunovský & partneři.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist