Když srovnáme letošní povodně s událostmi z let 1997 a 2002, musíme konstatovat, že něco se zlepšilo, něco ale zůstalo stejné. Zatímco stát funguje mnohem kvalitněji, chování části lidí je trudně konstantní. Ignorance, sebestřednost, bezohlednost, politický parazitismus. Dotyčných je naštěstí jen málo, ale škod dokážou nadělat opravdu dost.

Ukážeme to na třech skupinách, které seřadíme podle míry potíží, jež ostatním přinášejí.

První jsou odmítači evakuace. Je jasné, že z domova se nikomu nechce. Je jasné, že člověk má tendenci malovat si věci na růžovo a říkat si: „Ono to nebude tak hrozné, ono to nějak dopadne.“ Jenže rozum máme v hlavě proto, aby dokázal přeprat pocity. A pokud se někdo před velkou vodou odmítne včas uchýlit do bezpečí, neohrožuje jen sám sebe, ale i ostatní. Záběry hasičů nasazujících životy při záchraně lidí, kteří byli včas varováni a mohli v klidu odejít, jsou proto nejen ukázkou umu a hrdinství zachránců, ale také pomníkem nekonečné hlouposti zachraňovaných.

Druhou, horší skupinou, jsou pseudodobrodruzi. Opět vidíme záběry lidí skákajících po hlavě do rozbouřených toků, odjíždějících na paddleboardech vstříc povodňové vlně, pokoušejících se surfovat na splavech. Řeklo by se: „Jejich věc, vždyť řada lidí se věnuje celý život rizikovým aktivitám, lezou po skalách, skáčou s padákem, tak co?!“ Jenže něco jiného je riskovat v klidné době a v době, kdy je celý záchranný systém přetížený. Kdy je jasné, že ti, kdo budou případně pseudodobrodruha zachraňovat, budou chybět jinde. Jak asi přemýšlel člověk, který skočil do Vltavy v Braníku aby si „vyzkoušel proud“ a tahali ho ven totálně vyčerpaného u Karlova mostu?

Vůbec nejhorší skupinou jsou ale zpochybňovači. Na sociálních sítích jsme viděli spoustu textů a videí, ve kterých nejrůznější manipulátoři tvrdili, že se vlastně tak moc neděje, že vláda katastrofu zveličuje, aby mohla vystrašit lidi a snáze je ovládat. Byli to zpravidla titíž lidé, kteří dezinformovali v době covidu a kteří patří mezi sympatizanty Putinova Ruska. Nejhorší je tato skupina nejen proto, že rozbíjí soudržnost společnosti tváří v tvář katastrofě, ale i proto, že dodává mentální palivo předcházejícím dvěma.

V jedné věci se ale dá s manipulátory souhlasit. S oblibou volají: „Nejsme ovce!“, což skutečně odpovídá realitě. Zatímco první dvě skupiny bychom mohli nazvat milosrdně „voly“, pro ně samotné by byl přiléhavější výraz, který zavedl do veřejného prostoru koordinátor strategické komunikace Otakar Foltýn. Víte, který výraz to je…

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist