Bez úspěchu v Česku nemůžeme stavět jádro jinde ve světě, říká korejský prezident

Nástup prezidenta Jun Sok-jola do úřadu hlavy státu znamenal předloni i oživení jihokorejské jaderné energetiky. Součástí je také snaha získat ve světě nové zakázky na stavbu jaderných elektráren – a první taková se korejské státní firmě KHNP rýsuje v Česku. Poté co byli vybráni v tendru, by měli Korejci předložit do března příštího roku závaznou smlouvu.

„V době renesance jaderné energetiky se i Korejská republika připravuje k pronikání na globální trhy. Pro tento cíl je zcela zásadní, aby byl úspěšný projekt dostavby nových bloků v České republice,“ řekl prezident Jun Sok-jol v exkluzivním rozhovoru pro Hospodářské noviny před čtvrtečním příjezdem na návštěvu Česka.

„V Koreji a ve Spojených arabských emirátech jsme prokázali schopnost stavět včas a v rámci rozpočtu. Domnívám se, že stejně tak bez úspěšného dokončení českého projektu nebude možné získat další jaderné projekty jinde. Prozatím se tedy soustředíme jen na Českou republiku a budeme dělat všechno pro to, aby byl zdejší projekt stavby nových bloků úspěšný,“ odpověděl na otázku, co dělá Jižní Korea pro to, aby získala kontrakty na stavbu jaderných elektráren i v jiných zemích.

Jihokorejská vláda se snaží dohodnout s Američany, aby společně překonali jeden z hlavních problémů českého tendru: fakt, že konkurent KHNP, americký Westinghouse, se soudí s Korejci o duševní vlastnictví související s jadernou technologií, kterou chce korejský dodavatel použít. 

Korejská strana dává opakovaně najevo, že by se s Američany chtěla dohodnout a výměnou za stažení žaloby jim přenechat část dodávek při výstavbě dvou nových reaktorů v Dukovanech. Jeden blok přijde na 200 miliard korun. Postup mají odzkoušený, stejným způsobem se jim podařilo s Westinghousem usmířit při projektu jaderné elektrárny Baráka ve Spojených arabských emirátech. 

Exkluzivně

Rozhovor s korejským prezidentem: Prokázali jsme schopnost stavět jaderné elektrárny včas a v rámci rozpočtu. Proto jsme uspěli

20. 9. 2024 ▪ 13 min. čtení

V Česku však bude diskuse složitější, a to právě proto, že česká zakázka by mohla KHNP otevřít dveře k mnoha dalším projektům v Evropě. Podle zákulisních informací se Westinghouse obává, že by se Korejci mohli stát až příliš silnou konkurencí. „Když se brána někomu otevře, tak někomu jinému se může zavřít,“ shrnul situaci zdroj z diplomatických kruhů. 

Prezident Jun Sok-jol přesto věří v dohodu. „Na prahu globální renesance jaderné energetiky existuje velký potenciál pro vzájemně výhodnou spolupráci v celé řadě oblastí,“ řekl prezident ohledně korejsko-amerického sporu. „Například v projektu bulharské jaderné elektrárny Kozloduj, který získala firma Westinghouse, se jedná o spolupráci s korejskou firmou Hyundai E&C v oblasti stavebních prací. Také v odvětví jaderných technologií budoucnosti, jako jsou malé modulární reaktory (SMR), spolupracují firmy obou zemí v oblasti investic, výroby zařízení, dodavatelské sítě, stavebních prací a podobně.“

„V tomto kontextu se vlády Korejské republiky a USA snaží mezi oběma firmami navodit přátelskou atmosféru a věřím, že díky tomu se podaří spor mezi nimi uspokojivě vyřešit,“ zdůraznil prezident Jun Sok-jol v odpovědích, které na otázky HN dorazily písemně.

Nejde ale jen o jadernou energetiku. Obě země věří, že se byznysová spolupráce může výrazně prohloubit. Ta je přitom už nyní rozsáhlá. Jižní Korea je čtvrtým největší zahraničním investorem v Česku a největším mimoevropským. Korejské firmy zde investovaly přes 110 miliard korun. Žebříčku vévodí automobilka Hyundai v Nošovicích, vybudovaná v roce 2006 za 34,4 miliardy korun. Na Hyundai, respektive žilinskou Kiu, je pak navázaná řada dalších korejských subdodavatelů, koncentrujících se v moravskoslezském regionu a průmyslové zóně Triangle u Žatce. 

Všeobecné očekávání českých firem je, že by se vzájemný byznys nyní mohl posunout i do jiných oborů, než je automotive. Korejský prezident vidí další možnosti spolupráce například v robotice nebo ve vývoji a výrobě baterií. Korejské společnosti, jako je Samsung či LG, zaznívají mezi potenciálními investory, kteří by v Česku mohli vystavět gigafactory na baterie. Podle zákulisních informací je však tato možnost aktuálně méně pravděpodobná. Důvodem je pozvolnější růst elektromobility, než se ještě nedávno předpokládalo.

„Česká republika je evropskou průmyslovou mocností se silnou výrobní základnou a Korea disponuje vyspělými technologiemi, takže existuje velký potenciál pro spolupráci obou našich zemí také v oblasti špičkových technologií,“ věří přesto v utužování byznysu prezident Jun Sok-jol. 

Ten se sešel se svým českým protějškem Petrem Pavlem, ale zúčastní se i Česko-korejského podnikatelského fóra, kam přijíždějí nejvýše postavení manažeři top korejských firem, jako je Hyundai, Samsung, LG či Doosan. S prezidentem přicestovaly stovky lidí z byznysu a doprovázejí ho také čtyři ministři: obchodu a průmyslu, zahraničních věcí, dopravy a financí.