Rekordní stamiliardový tendr má vítěze. Dva nové jaderné bloky v Česku postaví Korejci

Na ten moment čekala česká energetika přesně deset let, tři měsíce a sedm dní. Právě tak dlouho uplynulo od doby, kdy ČEZ těsně před vyhlášením vítěze zrušil tendr na stavbu dvou nových bloků v Temelíně, protože se tehdejší vláda premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) a ministra financí Andreje Babiše (ANO) odmítla polostátní společnosti za rizikovou investici zaručit. 

Česko však rozvoj jaderné energetiky nevzdalo a ve středu se po dlouhodobé přípravě dostalo za bod, ve kterém se už se před deseti lety nacházelo. Vláda Petra Fialy vybrala takzvaného preferovaného dodavatele, tedy vítěze tendru na největší zakázku v novodobé české historii. „Tím preferovaným dodavatelem je jihokorejská společnost KHNP. Korejská nabídka byla lepší prakticky ve všech hodnoticích kritériích,“ prohlásil premiér Petr Fiala (ODS) na tiskové konferenci ve Strakově akademii.

Její počátek se oproti plánům zpozdil asi o hodinu a půl. Ministři se zdrželi debatou nad podobou tří strategických dokumentů o energetice a klimatu, které měli rovněž na programu, ale nakonec je odložili. O vítězi jaderného tendru byla však podle zdrojů HN od začátku překvapivě shoda. Překvapivě proto, že v branži i politice se v poslední době objevovaly protichůdné signály. Mělo se za to, že KHNP vybral za favorita i ČEZ a následně své hodnocení poslal vládě v tajném režimu ke schválení. Nemálo hlasů však očekávalo, že vláda dá nakonec přednost prohloubení strategické spolupráce s klíčovou evropskou zemí a za vítěze vybere francouzskou společnost EDF. 

„Společnost EDF je připravena pokračovat nebo znovu zahájit jednání s ČEZ a českou vládou, pokud bude proces založený na preferovaném dodavateli v nadcházejících týdnech nebo měsících změněn nebo upraven,“ reagoval poražený konkurent. Skutečnost, že Francie je ze hry, může mít přitom na další proces výstavby nových bloků vliv, k tomu však později. 

Příznivá cena

Překvapivá byla také relativně příznivá cena, kterou se podařilo vysoutěžit. Za jeden blok Česko zaplatí 200 miliard korun. To podle vlády znamená, že nové bloky by mohly vyrábět elektřinu za méně než 90 eur za megawatthodinu. Právě podle této hodnoty ČEZ vítěze vybíral, nikoliv podle celkové ceny za blok. Suma 90 eur je pod současnou tržní cenou elektřiny. ČEZ má sice nárok na přiměřený zisk k výrobní ceně, znamená to však, že odběratelé by nemuseli na jadernou elektřinu příliš doplácet. S tím totiž počítá schválený model financování, pokud by výroba elektřiny z jádra byla výrazně dražší než tržní.  

To je však spojeno s mnoha nejistotami. Nikdo netuší, kolik bude stát elektřina v roce 2038, kdy by nový blok měl najet do plného provozu. A stejně tak nelze podceňovat riziko, že se výstavba výrazně prodlouží, a tím pádem i prodraží. To je u jaderných projektů spíš pravidlo než výjimka. Podle vlády bude dodržení harmonogramu zajištěno smluvními pokutami. Jenže byly i případy, kdy dodavatel jaderné elektrárny během výstavby zbankrotoval. To se stalo francouzské společnosti Areva kvůli problémům ve finské elektrárně Olkiluoto a krachem si prošel i americký Westinghouse, který se o zakázku v Česku rovněž původně ucházel. Je pak otázkou, jak by stát, respektive ČEZ, smluvní pokuty vymáhal. 

V tomto ohledu se povedla KHNP i komická chyba. Ta v rozporu s vládou nejdříve oznámila, že náklady na jeden blok dosáhnou 220 miliard, aby omyl následně opravila. Vtipné faux pas může být ale i varováním, jak malou roli v jaderné energetice hrají desítky miliard. Za pozornost stojí i to, že KHNP mluví o „odhadech české vlády na náklady projektu“, tedy nikoliv o tom, kolik si za bloky sama naúčtuje. 

Může se Westinghouse vrátit do jaderného tendru přes Koreu? Oba konkurenti se žalují, to jim však nebrání ve spolupráci

6. 5. 2024 ▪ 6 min. čtení

KHNP Česku dodá reaktor APR 1000, což je zjednodušeně řečeno zmenšená verze „klasického“ reaktoru APR 1400. Česko totiž potřebuje kvůli omezeným možnostem chlazení vodou z řeky Jihlavy reaktor s nižším výkonem. APR 1000 zatím nikde nefunguje a v Česku půjde o premiéru. To může vést k mnoha nepředvídatelným prodlením při výstavbě i v procesu schvalování. Obdobný problém měla nicméně i EDF. 

Korejci versus Westinghouse

S korejskou technologií se nicméně pojí i další komplikace. Jižní Korea dlouhodobě spolupracuje při jaderném programu s USA, díky americké pomoci tamní reaktory vůbec vznikly. Nicméně podle společnosti Westinghouse má Korea právo využívat její technologie pouze na domácí půdě, nikoliv při exportu do jiných zemí. „Westinghouse znovu potvrzuje svůj postoj, že firma KHNP není oprávněna používat technologii reaktoru společnosti Westinghouse, která je základem nabídky KHNP a jejich referencí pro český jaderný tendr, bez souhlasu společnosti Westinghouse,“ reagoval americký podnik na oznámení vítěze českého tendru. 

Obě společnosti kvůli tomu vedou složitý spor, jehož výsledek nelze předjímat. Na Česko by mohlo mít zásadní dopad, pokud by se ukázalo, že rozestavěná elektrárna využívá technologie protiprávně. Podle ČEZ je nicméně riziko negativního výsledku sporu už započteno v ceně 90 eur za megawatthodinu. 

Jako další komplikace se zmiňuje nezkušenost KHNP se složitým evropským trhem. Vítěz tendru disponuje jedinou zahraniční referencí, a sice elektrárnou Baráka ve Spojených arabských emirátech. Stavba v liduprázdné poušti je však jiná disciplína než v přeregulované Evropě. Konkurent EDF má z evropského trhu zkušeností dostatek, nicméně jeho projekty nezřídka bojovaly s výraznými prodlevami a prodražením. 

Dva bloky

Po středě je zároveň jisté, že nové bloky se budou stavět dva. Potvrdilo se, že vláda vybere takzvaný model 2+2. To znamená, že dva bloky budou současně vznikat v Dukovanech. Na rozhodnutí, zda se postaví později i dva bloky v Temelíně, bude mít vláda pět let. „Investor (ČEZ) bude s preferovaným dodavatelem uzavírat dvě smlouvy, jednu na výstavbu dvou bloků v lokalitě Dukovany a druhou na závaznou opci na výstavbu až dvou bloků v lokalitě Temelín s platností na pět let,“ vysvětlil ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN).

Ohledně Temelína má tedy stát dveře otevřené. Nicméně o variantě, že dva bloky budou pro pokrytí energetických potřeb Česka stačit a budou i ekonomicky únosné, nejsou ojedinělé a dospěla k nim třeba i datová studie think-tanku Fakta o klimatu. 

Zatím také není jasné, jak chce stát, potažmo ČEZ, financovat druhý z plánovaných bloků. Evropskou komisí schválený model se týká jen prvního reaktoru. Původně stát počítal, že by se postup mohl jen zkopírovat, ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) je však nyní už opatrnější. „Budeme vycházet ze zkušenosti z první notifikace. Nebude to ale čistá replika,“ prohlásil Stanjura. Původní schvalovací proces zabral dva roky, podle státu by druhá notifikace mohla být hotova do 18 měsíců. Otázkou je, zda právě v tomto bodě se negativně neprojeví, že Česko nevybralo francouzskou společnost. Krytí jednou z nejvýznamnějších evropských zemí by při jednání s komisí jistě pomohlo. 

Zhruba v březnu příštího roku uzavře ČEZ, respektive jeho dceřiná společnost EDU II, s KHNP smlouvu. Následně budou probíhat přípravné práce. Podle Stanjury si vyžádají 80 až 85 miliard korun. Podle šéfa ČEZ Daniela Beneše by se pak v roce 2029 mohlo „začít kopat“, o rok později odstartují betonářské práce. Do zkušebního provozu půjde první blok v roce 2036 a v roce 2038 do plného. Druhý z nových dukovanských bloků bude vznikat zhruba s ročním až dvouročním odstupem.  

Pokud se harmonogram dodrží, znamená to, že nový jaderný blok bude vznikat 24 let. Příprava totiž začala prakticky ihned po krachu tendru v Temelíně v roce 2014. Postupně se navyšovalo množství bloků, které by mohly v Česku vzniknout. A měnil se i počet zájemců, kteří chtěli jaderné bloky stavět. Ruský Rosatom a čínská společnost CGN představovaly pro Česko bezpečnostní riziko a stát je z možnosti ucházet se o výstavbu vyloučil. Letos v lednu vypadl z klání i Westinghouse, který nesplnil podmínky. Stát totiž požadoval, aby nabídka byla závazná.