Vaše země je průmyslová velmoc, my zase máme technologie, dejme to víc dohromady a uspějeme třeba v bateriích, robotice nebo automobilech budoucnosti, vyzývá v rozhovoru pro HN jihokorejský prezident Jun Sok-jol. Dostavba Dukovan korejskou firmou KHNP je podle něj klíčová pro další expanzi jihokorejského jaderného programu ve světě, zdůraznil v písemných odpovědích na otázky HN před svým čtvrtečním příjezdem na návštěvu Česka.
Jihokorejské firmy jsou v Česku známými investory. Teď, se stavbou jaderné elektrárny, se naše vztahy posílí ještě víc. Proč je Česko pro korejský byznys tak atraktivní v porovnání například s jinými středoevropskými zeměmi?
Česká republika je ve středu Evropy, z geografického hlediska tak je slibným výchozím bodem pro evropský byznys. Kromě toho jakožto tradičně silná průmyslová země s robustní průmyslovou základnou a více než 20procentním podílem zpracovatelského průmyslu na HDP je i atraktivním místem pro investice. Také má živou ekonomickou výměnu se zahraničím, otevřenou a stabilní ekonomickou strukturu i podnikatelské prostředí příznivé pro zahraniční společnosti. Proto v Česku investují nejen korejské firmy, ale i globální společnosti z automobilového průmyslu, strojírenství, letectví, polovodičů a z řady dalších oblastí. Především jsou ale místní pracovníci neobyčejně schopní, velmi zodpovědní a poctiví, a proto jim zahraniční firmy dávají přednost.
Z uvedených důvodů byla Jižní Korea na konci roku 2023 v úhrnu čtvrtým největším zahraničním investorem v České republice a společnosti obou zemí si během dlouhé doby získaly vzájemnou důvěru. Díky společnému budování jaderné elektrárny se vztahy mezi oběma zeměmi pozvednou na ještě vyšší úroveň vztahů, komplexní a na budoucnost orientované spolupráce.
V Jižní Koreji je široká shoda na využití jaderné energie, ale nebylo tomu tak během vlády vašeho prezidentského předchůdce. Jak se bude dál rozvíjet vaše domácí politika ohledně rozvoje jaderné energetiky? Bude to mít nějaký dopad na projekt v Česku?
Od svého nástupu do funkce jsem obnově ekosystému jaderného průmyslu věnoval mnoho úsilí. Díky zrušení politiky odklonu od jaderné energie, znovuzahájení přerušené výstavby nových bloků, dalšímu provozu bloků stávajících, výchově pracovníků v jaderné oblasti a vývoji malých modulárních reaktorů tento ekosystém v současné době úspěšně ožívá. Aby mohl jaderný průmysl nadále růst bez větších výkyvů, mám v plánu vytvořit zvláštní zákon o podpoře jaderného průmyslu. Minulý týden byla například povolena výstavba třetího a čtvrtého bloku jaderné elektrárny Sinhanul, která byla předtím osm let a tři měsíce pozastavena, a okamžitě byly zahájeny výkopové práce. To znamená, že došlo k úplnému obnovení jaderného ekosystému, a je to také přesvědčivý důkaz naší rozhodné jaderné politiky.
Důvodem, proč nám nezbývá nic jiného než jaderný průmysl nadále rozvíjet, je struktura korejské ekonomiky. Jak jistě víte, pro klíčové oblasti našeho průmyslu, jako jsou výroba polovodičů nebo automobilů, je velmi důležitá stabilní dodávka elektrické energie. Aktivní využívání jaderné energie je nezbytné pro posílení konkurenceschopnosti v těchto odvětvích a zároveň pro dosažení politických cílů, reagujících na změnu klimatu a zajištění energetické bezpečnosti. Myslím si, že v tomto panuje mezi našimi občany shoda.
Jak podle vás může spor mezi KHNP a Westinghousem ohledně práv k technologii jaderné elektrárny ovlivnit český projekt?
Mezi Korejskou republikou (Jižní Korea – pozn. red.) a USA existuje dostatečný konsenzus ohledně toho, že je třeba na základě pevného korejsko-amerického spojenectví spolupracovat i v oblasti jaderné energie. V současnosti je u firem obou zemí patrné odlišné stanovisko týkající se práv duševního vlastnictví, nicméně na prahu globální renesance jaderné energetiky existuje velký potenciál pro vzájemně výhodnou spolupráci v celé řadě oblastí. Například v projektu bulharské jaderné elektrárny Kozloduj, který získala firma Westinghouse, se jedná o spolupráci s korejskou firmou Hyundai E&C v oblasti stavebních prací. Také v odvětví jaderných technologií budoucnosti, jako jsou malé modulární reaktory (SMR), spolupracují firmy obou zemí v oblasti investic, výroby zařízení, dodavatelské sítě, stavebních prací a podobně.
V tomto kontextu se vlády Korejské republiky a USA snaží mezi oběma firmami navodit přátelskou atmosféru a věřím, že díky tomu se podaří spor mezi nimi uspokojivě vyřešit. Aby v českém projektu nedošlo k žádným komplikacím, plánujeme intenzivní komunikaci a spolupráci i s českou vládou, takže se o stavbu nových jaderných bloků nemusíte obávat.
Rekordní stamiliardový tendr má vítěze. Dva nové jaderné bloky v Česku postaví Korejci
O stavbě nových jaderných elektráren rozhodují i další země. Co Jižní Korea dělá, aby si zajistila nové kontrakty?
Celosvětově začíná být znovu oceňován význam jaderné energetiky jako prostředku k současnému dosažení dvou cílů, a to uhlíkové neutrality a posílení energetické bezpečnosti. Mnoho zemí tak prosazuje politiku zvýšení využití jaderné energie. V prosinci loňského roku bylo na konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, pořádané ve Spojených arabských emirátech, vydáno prohlášení „NetZero Nuclear Initiative“, které uznává jaderné elektrárny jako čisté zdroje energie. Současně slibuje mezinárodní spolupráci směřující ke ztrojnásobení celosvětových jaderných kapacit do roku 2050. K prohlášení se připojilo 25 zemí včetně Korejské republiky, České republiky, USA a Francie, z čehož je zřejmý trend růstu globálního trhu jaderné energetiky.
V době renesance jaderné energetiky se i Korejská republika připravuje k pronikání na globální trhy. Pro tento cíl je zcela zásadní, aby byl úspěšný projekt dostavby nových bloků v České republice. Jedním z důvodů, proč byla Korea vybrána jako preferovaný uchazeč o stavbu jaderné elektrárny v Dukovanech, je i to, že jsme zatím v Koreji a ve Spojených arabských emirátech prokázali schopnost stavět včas a v rámci rozpočtu. Domnívám se, že stejně tak bez úspěchu dokončení českého projektu nebude možné získat další jaderné projekty jinde. Prozatím se tedy budeme soustředit jen na Českou republiku a dělat všechno pro to, aby byl zdejší projekt stavby nových bloků úspěšný.
V kterých jiných oblastech vidíte nové možnosti pro bližší česko-jihokorejskou ekonomickou spolupráci?
Svět dnes čelí zásadní ekonomické a průmyslové transformaci, která je vyvolaná potřebou uhlíkové neutrality a rozvojem umělé inteligence. V reakci na to i Korea a Česko podnikají kroky k zajištění čisté energie a podporují vyspělá průmyslová odvětví. Hospodářská spolupráce mezi oběma našimi zeměmi by se měla rozvíjet a rozšiřovat do oblastí čisté energetiky v čele s jadernou energií i do špičkového průmyslu budoucnosti.
Začneme-li v oblasti jaderné energetiky, tak zde bude probíhat spolupráce mezi průmyslem, akademickou sférou a výzkumnými ústavy obou zemí v celém životním cyklu jaderné elektrárny. Od výstavby nových jaderných elektráren přes jaderné palivo a jaderný odpad až po vyřazování z provozu. Při příležitosti této mojí návštěvy se podepisuje řada memorand o porozumění mezi příslušnými institucemi a projednávají se konkrétní plány spolupráce.
Česká republika je evropskou průmyslovou mocností se silnou výrobní základnou a Korea disponuje vyspělými technologiemi, takže existuje velký potenciál pro spolupráci obou našich zemí také v oblasti špičkových technologií, jako jsou baterie, vyspělí roboti a automobily budoucnosti.
Česká republika je též dopravním a logistickým uzlem spojujícím východ a západ tohoto kontinentu. Proto lze doufat i ve spolupráci s korejskými společnostmi z oboru vysokorychlostních železnic, které jsou známé jako „Fast and Safe“ (rychlé a bezpečné), při budování a provozu sítě vysokorychlostních železnic v Česku. Tentokrát je v plánu podpis mezivládního Rámce na podporu obchodu a investic (Trade and Investment Promotion Framework, TIPF), který institucionálně podpoří dvoustrannou ekonomickou spolupráci a vytvořením kanálu pro mezivládní pracovní konzultace umožní systematičtější komunikaci a spolupráci.
Jun Sok-jol (63)
Prezidentem byl zvolen 9. března 2022, v úřadu je od 10. května 2022.
V letech 2019 až 2021 byl generálním prokurátorem. V předchozí funkci jako šéf prokuratury v Soulu se podílel na stíhání dvou bývalých prezidentů kvůli zneužití jejich pravomocí.
Se svým předchůdcem ve funkci prezidenta vedl jako generální prokurátor spory kvůli vyšetřování vlivných členů vlády. I díky tomu se stal v roce 2021 prezidentským favoritem konzervativněji orientovaných jihokorejských voličů. Při ohlášení své kandidatury v létě 2021 proto vstoupil do pravicové Strany lidové moci.
Je považován za jestřába ve vztahu k Severní Koreji a snaží se naopak o užší spolupráci s Japonskem.
Vystudoval Soulskou státní univerzitu, považovanou za nejprestižnější v zemi. Kariéru veřejného žalobce začal v roce 1994.
Od roku 2012 je jeho manželkou podnikatelka Kim Keon-hee.
Jsou mezinárodní sankce vůči Rusku tím správným způsobem, jak izolovat agresivní režim? Do jaké míry poškozují jihokorejskou ekonomiku?
Ozbrojená invaze Ruska na Ukrajinu je jasným porušením Charty OSN a mezinárodního práva. Korejská republika podporuje svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny a aktivně se podílí na úsilí mezinárodního společenství, jehož cílem je znovunabytí svobody pro ukrajinské občany a obnova jejich země.
Sankce, které jsou vyjádřením kolektivní vůle mezinárodního společenství, mají za cíl přimět dotčený subjekt ke změně chování tím, že jeho jednání spojí s diplomatickými a ekonomickými náklady. Také naše vláda ve spojení s Ukrajinou a mezinárodním společenstvím přijímá různá opatření zahrnující rozšířenou kontrolu vývozu v reakci na nezákonnou invazi Ruska a jeho vojenskou spolupráci se Severní Koreou, která je v rozporu s rezolucemi Rady bezpečnosti OSN.
Od vypuknutí války na Ukrajině se objem obchodu mezi Korejskou republikou a Ruskem výrazně snížil, což způsobilo potíže řadě korejských firem. Navzdory tomu ale bude naše vláda jako zodpovědný člen mezinárodního společenství v mezinárodní spolupráci za udržení míru i nadále pokračovat.
Kvůli válce na Ukrajině se Severní Korea stala bližším a strategičtějším partnerem Ruska. Do jaké míry toto sblížení mění bezpečnostní situaci na Korejském poloostrově? Mění to společně s agresivnější čínskou zahraniční politikou situaci ve východní Asii a přináší také bližší spolupráci Jižní Koreje a Japonska?
Pevnou zárukou míru na Korejském poloostrově je především důkladná bezpečnostní připravenost v rámci korejsko-americké aliance. Pokud jde o spolupráci mezi Ruskem a Severní Koreou, tak ta je podle našeho názoru účelová a má za cíl naplnit jejich vzájemné potřeby. My budeme ve spolupráci s mezinárodním společenstvím usilovat o to, abychom bránili nelegální vojenské a ekonomické podpoře Severní Koreje ze strany Ruska.
Na druhou stranu, od korejsko-americko-japonského summitu, který se uskutečnil loni v srpnu v Camp Davidu, se zvyšuje úsilí vybudovat systém třístranné spolupráce mezi Jižní Koreou, Spojenými státy a Japonskem na podporu bezpečnosti a míru v indo-pacifickém regionu. S rostoucími výzvami mezinárodnímu řádu založenému na svobodě, lidských právech a normách právního státu, zejména pokud budou snahy je prosazovat prostřednictvím síly a nátlakové diplomacie, bude ještě více narůstat potřeba spolupráce mezi zmíněnými třemi zeměmi, které sdílejí společné hodnoty a zájmy.
Co si můžeme představit pod diplomatickými slovy o hlubší bezpečnostní a ekonomické spolupráci mezi Jižní Koreou a Japonskem, na kterých jste se shodl s japonským premiérem Fumiem Kišidou?
S premiérem Kišidou jsme se od mého nástupu do funkce setkali na vrcholných schůzkách více než desetkrát. Celou tu dobu spolu úzce komunikujeme a jednáme o výměně a spolupráci mezi našimi zeměmi. Přestože mezi Koreou a Japonskem stále existují obtížné otázky, které jsou dědictvím minulosti, panuje mezi námi shoda na tom, že je musíme uvážlivě a rozumně řešit a posouvat se směrem do budoucnosti. Poté, co v březnu loňského roku došlo po dvanácti letech k obnově korejsko-japonských vztahů, jsme dosáhli řady výsledků, které naši občané pocítí na vlastní kůži, ať už jde o oblast bezpečnosti, ekonomiky, špičkových technologií, nebo mezilidských výměn. Obě naše země jako blízcí partneři, kteří sdílí společné hodnoty a zájmy, spolupracují ve všech oblastech, včetně hospodářství a bezpečnosti, a pracují na budování vzájemné důvěry.
Toto úsilí o zlepšení vzájemných vztahů přispěje v čase komplexní globální krize k míru a prosperitě nejen v našem regionu, ale i v celém mezinárodním společenství. Naše vláda má v úmyslu i do budoucna přicházet s konkrétními výsledky bilaterální spolupráce na ještě vyšší úrovni, včetně třístranné spolupráce s USA.
Mezi jihokorejskou veřejností roste podpora pro to, aby Jižní Korea získala jaderné zbraně. Jaká situace by musela nastat, aby tento krok vaše země začala opravdu vážně zvažovat?
Naše vláda považuje za nejlepší způsob, jak se vypořádat se severokorejskou jadernou hrozbou, jednak posílení vlastních obranných kapacit a zároveň s tím i posílení naší role při provádění rozšířeného odstrašování (extended deterrence) ve spolupráci s USA. V dubnu loňského roku jsme se s prezidentem Bidenem při příležitosti mojí státní návštěvy USA rozhodli prostřednictvím Washingtonské deklarace založit Jadernou poradní skupinu (Nuclear Consultative Group, NCG). V současnosti Korea a Spojené státy pracují na společné realizaci odstrašení nejen prostřednictvím strategického jaderného plánování, ale také integrací jaderných a konvenčních zbraní (Conventional and Nuclear Integration, CNI). Byl tak vytvořen systém, který může účinně odstrašovat a reagovat na severokorejskou jadernou hrozbu i bez vlastního jaderného vyzbrojení.
Naši občané, kteří dobře chápou význam globálního režimu nešíření jaderných zbraní, plně důvěřují systému korejsko-americké integrované spolupráce v oblasti rozšířeného odstrašení a vyjadřují mu podporu. Vláda Korejské republiky tak bude i nadále při posilování aliančních schopností rozšířeného odstrašování spolupracovat s vládou USA.
Vzhledem k politickému vývoji v USA, máte důvěru ve vztah ke Spojeným státům jako základnímu garantovi bezpečnosti Jižní Koreje?
Spojenectví Korejské republiky a USA, které letos trvá už 71 let, je základním pilířem přispívajícím k míru a stabilitě nejen na Korejském poloostrově, ale i v celém regionu. Naše víra a důvěra v korejsko-americkou alianci je pevná. Americká strana této alianci také projevuje nadstranickou podporu, a to bez ohledu na domácí vnitropolitickou situaci.
V uplynulých 71 letech se korejsko-americké spojenectví neustále přizpůsobovalo změnám v mezinárodním řádu, a přitom se dále rozvíjelo a posilovalo. V současné době jsou vztahy mezi Korejskou republikou a USA na té nejlepší úrovni. Funguje mezi nimi „Globální komplexní strategická aliance“ (Global Comprehensive Strategic Alliance, GCSA), v jejímž rámci obě země co nejtěsněji spolupracují ve všech oblastech, ať už jsou to bezpečnostní otázky, oblast ekonomické bezpečnosti a zajištění stabilních dodavatelských sítí, špičková věda a technologie, nebo regionální a globální otázky. V poslední době například investice korejských firem v USA dosáhly svého historického maxima. I do budoucna si bude korejsko-americké spojenectví udržovat dynamiku široké a stabilní bilaterální spolupráce, založené na důvěře a vzájemné podpoře občanů obou zemí.
Vývoz výrobků jihokorejského obranného průmyslu roste. Můžeme si představit, že jednoho dne uvidíme jihokorejské zbraně na Ukrajině?
Vývoz korejského zbrojního průmyslu se až do roku 2021 pohyboval v průměru na úrovni tří miliard USD ročně, ale po nástupu současné vlády vykazuje vysoký růst, který dosáhl ročního průměru ve výši 15 miliard USD. Podle mě je to kvůli tomu, že v nestabilní mezinárodní bezpečnostní situaci jednotlivé země viditelně zvyšují svůj vojenský potenciál, a tím, že naše zbraně byly vyvinuté v reakci na reálnou hrozbu Severní Koreje a jsou proto široce uznávány jako osvědčené zbraňové systémy. Myslím, že po skončení války na Ukrajině se může ve středně- až dlouhodobém procesu obranné reformy Ukrajiny Korejská republika stát jejím partnerem pro těsnou spolupráci při společném výzkumu a vývoji zbraňových systémů.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist