Veletrhy pracují s emocemi. Přes obrazovku je těžké cokoli prodávat

V době digitalizace a komunikace přes mobilní platformy si veletrhy stále nejen udržují, ale dále posilují svůj význam. „Lidé se potřebují potkávat, osobně vysvětlovat. Přes obrazovku se všechno předvést a prodat nedá. Proto roste počet vystavovatelů i návštěvníků veletrhů. Ukazuje to i nadcházející Mezinárodní strojírenský veletrh, který bude zase větší než loni,“ vidí optimisticky veletržní budoucnost Jan Kubata, generální ředitel společnosti Veletrhy Brno (BVV).

Zanedlouho budete mít první výročí ve funkci šéfa brněnských veletrhů. Jak vnímáte pozici a význam brněnského výstaviště? Jak si stojí v porovnání se zahraničními veletržními areály?

Jsme určitě významný středoevropský veletržní areál patřící mezi skupinu těch, kteří nejen vlastní a spravují celý areál, ale zároveň vlastní značky jednotlivých veletrhů a provádí výstavbu stánků po celém světě. Máme tedy všechny tři kategorie, které nemají všichni. Vracíme se do pozice středoevropského lídra a je to vidět na neustále narůstajícím počtu vystavovatelů i návštěvníků. Myslím, že se v letošním roce přiblížíme k 800 tisícům návštěvníků. Také blížící se Mezinárodní strojírenský veletrh je větší než v loňském roce, jsme připraveni zase o něco lépe. Dostupnost a komfort pro návštěvníky bude na nejvyšší úrovni. Jsem tedy s trendem, který jsme nastavili, abychom se dostali zpátky na předcovidovou situaci, velmi spokojen a myslím, že už jsme té předcovidové úrovni velmi blízko. Jsem na tu roční práci celého týmu kolem sebe velmi hrdý a těší mě, čeho jsme dosáhli. A také výhled na rok 2025 je velmi dobrý.

Dochází ke změnám v chování firem a návštěvníků? A jak se jim přizpůsobujete?

Veletržní průmysl se dlouhodobě vyvíjí a zejména po covidu se výrazně změnil přístup jak vystavujících, tak návštěvníků. Dnes už se rozhodně nejedná o model veletrhů 20. století, kdy firmy stály na možnost vystavovat frontu a lidé jezdili z celé Evropy, aby si udělali výlet na jeden dva dny. Do hry vstoupily digitalizace a moderní technika a technologie. Firmy používají i jiné formy prezentací než jen veletrhy. Nicméně se jasně ukazuje, že veletrhy mají a budou mít svůj význam, že se lidé potřebují osobně potkávat. Veletrhy pracují s emocemi. Je potřeba si věci ukazovat, vysvětlit, potkat se s obchodním partnerem. A jako návštěvník se potřebujete a chcete potkat třeba u stánku s kafem s člověkem z vašeho oboru, nebo naopak úplně mimo něj, a popovídat si, získat zase jiný pohled a podobně.

Velmi podstatným bodem ale je, aby firmy, které veletrh pořádají, dokázaly zachytit a naplnit to, co vystavovatelé a návštěvníci od veletrhu očekávají. Aby správci nabízeli aktivity, které budou pro vystavovatele a návštěvníky důvodem přijet. A to se nám myslím daří. U každého veletrhu je to trošku jinak, nicméně obecně přidáváme ke každému veletrhu technologickou a startupovou část. Například u strojírenského veletrhu je to digitální továrna, která je každoročně větší. Vybavujeme výstaviště novými technologiemi, jako je například 5G síť. Realizujeme projekt Živé laboratoře, což je nový dlouhodobý projekt v areálu brněnského výstaviště, který se zaměřuje na spoluvytváření a šíření inovací. Poprvé bude na strojírenském veletrhu udělována Cena pro průmyslový design, což je velká premiéra. Připravili jsme ji spolu s Design Centrem CzechTrade a bude slavnostně předána 9. října. A také je podle mě důležité, že propojujeme naše veletrhy s kongresovou částí.

Jaké další krátkodobé i dlouhodobé plány máte?

Kromě zmiňované digitalizace, automatizace a robotiky k tomu na všech veletrzích přistupuje i udržitelnost a uhlíková neutralita. Podporujeme networking a přinášíme kongresový segment. A především u každého veletrhu již zmiňovanou technologickou a startupovou část, kde mohou firmy navázat i aktivní spolupráci. Je to provázané s Živou laboratoří a veletrhem Urbis. To je podle mě také výjimečný veletrh, který má velký potenciál do budoucna. Vznikla platforma, která je v Česku úplně výjimečná, a já jsem velmi hrdý, že se to povedlo. Podepsali jsme memorandum se čtyřmi ministerstvy – průmyslu a obchodu, dopravy, životního prostředí a s ministerstvem pro místní rozvoj – a zároveň se Svazem měst a obcí a Sdružením místních samospráv, Jihomoravským krajem a městem Brnem. Podporu nám vyjádřila také Jihomoravská agentura pro veřejné inovace a Jihomoravské inovační centrum. Tedy velmi důležité instituce, z nichž každá má své partikulární zájmy, často se liší v různých pohledech a řešeních. A přesto se všichni dokázali spojit a všichni tlačí Urbis a myšlenku zlepšení života lidí v Česku dopředu. A dokonce už jsme měli jednání s jiným státem, nikoli jen se zahraniční firmou, ale přímo se státem, který teď zatím nemohu jmenovat a který má zájem se k projektu přidat. V listopadu budu tento náš projekt představovat v Barceloně na veletrhu smart cities. A to je ten opravdu dlouhodobý projekt, který přechází z Urbisu do Živé laboratoře, nebo chcete‑li BVV Living Lab.

Přibližte nám tento projekt podrobněji.

Start‑upy, které vyrostly z inkubačních plenek a potřebují jít do živého prostředí, rozvíjet se, přichází k nám. Do třicetihektarového areálu, který je vlastně městskou čtvrtí, ale je zároveň uzavřený, hlídaný. A my jim přivádíme nejen investory či startupové agentury, ale také třeba hejtmany či hejtmanky, starosty a starostky měst. A ti mohou naopak vidět, jak to opravdu funguje takzvaně naživo, nejen v kanceláři na papíře. Spolupracujeme pochopitelně i s akademickou půdou. V současné chvíli je naše laboratoř v pilotním provozu, je tak trochu také start‑up, ale intenzivně spolupracujeme s profesionály, abychom ji vyladili a dále rozvíjeli. Dnes zde působí pět firem, testuje se zde například donáška pošty a balíčků do hmotnosti tří kilogramů dronem od společnost 3L Robotics, na venkovní ploše zde testují své produkty společnosti BringAuto a Roboauto zaměřené na autonomní mobilitu. Je zde postavena outdoorová učebna Archimédes, která bude sloužit jako venkovní edukační centrum například pro ukázky fungování smart city technologií. Společnost Visioncraft zase testuje analýzu dat z kamerových systémů.

Nicméně prostor je zde pro 500 firem. Je třeba si ale uvědomit, že nelze vybudovat jednotný model, každá firma má specifické potřeby, navíc je třeba vše zkoordinovat s naší vlastní primární činností, tedy pořádáním veletrhů a výstav. Předpokládám, že si ty počáteční ladící kroky včetně potřebné administrativy sednou do konce roku. Už i proto, že naši laboratoř budeme představovat v rámci spolupráce s městem Brnem na světové výstavě Expo, která bude v japonské Ósace.

A co mohou návštěvníci čekat během veletrhů a výstav mimo haly, jak je o ně postaráno?

Naším dlouhodobým cílem je péče o vystavovatele a návštěvníky. Nejde jen o to, že firmám přivedete návštěvníky, klienty a partnery na stánky, ale také jim musíte dát prostor a čas na relaxaci. Proto jsou tu naše prostorné relax a chill zóny, kde se mohou občerstvit, odpočinout si. Naším záměrem je pochopitelně nabídnout návštěvníkům možnost přijet na více dnů a mít příležitost čas využít jak aktivně pracovně, tak ale také mít šanci si sednout, sepsat postřehy, roztřídit vizitky a materiály. V těchto zónách využíváme i naše živé vysílání, které poskytuje aktuální informace. Navíc se tu často konají akce nebo večírky vystavovatelů.

Poprvé budeme mít také na strojírenském veletrhu večírek vystavovatelů. Nikoli VIP večírek, ale akci pro všechny vystavovatele, která nebude na výstavišti, ale v hudebním klubu Sono Centrum a na které bude také předána zmiňovaná Cena za průmyslový design.

Sledujete mezi návštěvníky také generační obměnu, jezdí mladí lidé na veletrhy?

Ano, to je přesně moment, na který se také soustřeďujeme, tedy spolupráce s mileniály, kteří vstupují do vedení firem a koukají na svět trochu jinak než třeba moje generace. Máme tu tedy mix generací a mladí inženýři a markéťáci si, když to odlehčím, nechtějí dát k obědu smaženou bramborovou placku, ale chtějí zdravé jídlo. A je tedy potřeba, aby bylo k dispozici.

A samozřejmě se musíme posouvat právě i v moderních technologiích a využívat možností a platforem, na které jsou zvyklí. Proto sledujeme vývoj a konkurenci a reagujeme na ně, musíme nabízet kvalitní produkty, být úspěšní, vlastně se chovat jako firmy, které u nás vystavují.

Strojírenský veletrh

Stáhněte si přílohu v PDF

Blíží se 65. ročník strojírenského veletrhu, jaké novinky čekají speciálně jeho vystavovatele a návštěvníky?

Veletrh je opět větší, letos bude vystavovat 1386 firem ze 42 států. Novinek a rozšíření bude celá řada. Například hned zahájení veletrhu bude v novém hávu v brněnské rotundě. Po mnoha letech se vrací oficiálně i japonská účast, budeme mít 18 vystavujících japonských firem. Nejvíce zahraničních firem přijede tradičně z Německa, Rakouska, Slovenska a Číny. Proběhne tu i výjezdní zasedání vlády.

Na veletrhu bude také nová technologická expozice zaměřená na konkrétní příklady, jak se firmám ve strojírenství daří prosazovat nové technologie. MSV bude rozšířen také o mezinárodní rozměr, očekáváme tři byznysové delegace ze Spojených států. Větší bude i digitální továrna a máme zde poprvé sekci věnovanou 3D technologiím s názvem 3Dexpo. Zmínil jsem již velký večírek s networkingem, na kterém budeme předávat Cenu za průmyslový design.

Jsme myslím velmi dobře připraveni i co se dostupnosti a parkování týče. Máme připraveno 5500 parkovacích míst, což je výrazně více než loni. Na našich webových stránkách je možné stáhnout parkovací aplikaci, kde vidíte naplněnost parkovišť. Dopravní podnik města Brna posílí hromadnou dopravu z města. Takže zvu všechny do Brna od 8. do 11. října na 65. ročník Mezinárodního strojírenského veletrhu. Na všechny se moc těšíme, jak na vystavovatele, tak na návštěvníky.

Partnerem článku je společnost Veletrhy Brno.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Strojírenský veletrh.