Tlačenice o místa na gymnáziích? Jen v hlavě. V Praze je ve skutečnosti těžší dostat se na jiné typy škol

Už dva roky se řeší nedostatek míst na gymnáziích především v hlavním městě a rodiče se obávají, že pro jejich děti na vysněné střední škole nezbude místo. Čísla ale ukazují, že letos na jaře v Praze ve skutečnosti uspěli spíše ti, kteří si napsali na první místo v přihlášce gymnázium, než uchazeči o jiné maturitní obory. Analytici si tento paradox vysvětlují tak, že rodiče ani po změně systému přihlašování na střední školy nepřestali taktizovat a volí z opatrnosti spíše školy, u nichž předpokládají, že se na ně jejich děti dostanou snáz.

„Musíme si uvědomit, že rodiče psali přihlášky v době, kdy se ve všech médiích mohli dočíst, že na gymnáziích v Praze není dostatek míst, a proto nakonec zvolili raději odbornou školu,“ říká analytik z výzkumné agentury PAQ Research Václav Korbel. A to i přes to, že nový systém přihlašování na střední školy sliboval spravedlivější rozdělení dětí a motivoval rodiče, aby netaktizovali.

Žáci mohli letos poprvé využít elektronické přihlašování na střední školy a také možnost napsat na přihlášku tři obory, o které mají zájem podle svých priorit, místo dřívějších dvou. Odpadly tak starosti zejména těm, kteří neuspěli v prvním kole a museli pak složitě obcházet školy a hledat zbylá místa.

 Díky elektronizaci jsou nyní také k dispozici cenná data. V Praze se na gymnázium, které uvedli na prvním místě, dostalo 56 procent přihlášených deváťáků. Ve Středočeském kraji pak uspěly dokonce tři čtvrtiny uchazečů. Z těch, kteří se v Praze hlásili prioritně na ekonomické obory, se na vysněnou školu dostaly jen dvě pětiny uchazečů. A podobně to měli i zájemci o hotelové školy (s první volbou uspělo 46 procent uchazečů), pedagogické (47 procent uchazečů), technické (44 procent) či zdravotnické maturitní obory (45 procent).

Podle oslovených odborníků by ale bylo chybou myslet si, že chytré děti usilují jen o gymnázia. Jsou určité konkrétní školy, kam je mnohem těžší se dostat než na gymnázium. Nabízí ojedinělý obor jako například pedagogická lycea nebo jde o školy s dobrou pověstí, jako je třeba Smíchovská střední průmyslová škola.   

Počet oborů se smrskne z 283 na šestinu. Místo na tesaře či pokrývače půjdou žáci na stavební řemesla

13. 10. 2023 ▪ 4 min. čtení

I když taktizování hrálo velkou roli, mohlo být jiné – dříve si žáci napsali na přihlášku dvě školy a až po zveřejnění počtu bodů v přijímacím řízení si zvolili, kterou si vyberou. Nyní musí pořadí volit ještě před konáním přijímacích zkoušek a později ho nelze měnit. Upozornil na to David Greger, jeden z autorů loňského výzkumu Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy a Národního institutu SYRI pro Prahu a Středočeský kraj, který se zabýval skutečným zájmem o typy škol. Podle něj by za ideální volbu školy pro své dítě považovalo 43 procent rodičů všeobecný obor – z 27 procent gymnázium, 16 procent lyceum. Přitom v Praze na gymnázium nastoupilo 18 procent dětí, a na lyceum pouze šest procent. 

Ve Středočeském kraji to bylo trochu méně, ale poměr zůstává podobný – 19 procent rodičů by preferovalo gymnázium, v kraji na ně nastoupilo 11 procent žáků. „Je tedy patrné, že navýšení dalších míst na gymnáziích v obou krajích je žádoucí. V Praze pak o to více, že řada zájemců o gymnázia ze Středočeského kraje míří na gymnázia do Prahy, a to především obyvatelé okresů Praha-východ a Praha-západ,“ upozornil Greger. 

Ministerstvo školství prosazuje masivnější rozšíření zejména lyceí, což je poměrně nový obor, který kombinuje všeobecné vzdělání s širším odborným zaměřením – existují například technická, pedagogická, zdravotnická, přírodovědná  či humanitní lycea. V Česku je to dosud nejméně zastoupený typ školy, to by se ale mělo změnit. Ministerstvo vyjednává s kraji, aby jich jako zřizovatelé středních škol otevíraly více, a chystá také úplně nový typ školy – všeobecné lyceum, v němž by žáci mohli alespoň zkušebně studovat už příští rok. Aby nabídka míst ve středních školách odpovídala poptávce rodičů po lyceích, bylo by podle Gregerových výpočtů třeba počet nabízených míst v prvním ročníku lyceí navýšit zhruba na dvojnásobek.

Příští týden by také ministerstvo školství mělo představit, jak bude vypadat nová nabídka středoškolských oborů. V současnosti si žáci mohou vybírat mezi 283 různými obory, což je v porovnání se zahraničím enormní číslo. Výsledkem inovace oborové soustavy by mělo být zásadní snížení jejich počtu, úplně zmizet mají ty, o které na trhu práce není zájem nebo nemají dlouhodobou perspektivu. Ostatní by měly být zaměřené šířeji, tedy bez příliš úzkých specializací. A posílit by měly všeobecně zaměřené obory, tedy zmíněná gymnázia a lycea.

Sázka na všeobecné zaměření je z hlediska odborníků lepší pro budoucnost, když v době rychlého technologického pokroku nevíme, jaká povolání budou potřeba za deset či více let. PAQ Research se zeptali rodičů dětí na základní škole v celém Česku, nejen deváťáků, jakou školu by si vybrali, kdyby se neřídili tím, kolik je na školách míst. „Ve všech krajích je zájem o všeobecné obory větší, než je současná nabídka,“ říká autor dosud nezveřejněného průzkumu Václav Korbel. V Praze dle jejich dat přesahuje zájem rodičů o všeobecné školy, kam se řadí gymnázia i lycea, padesát procent.