Některé obory zrušit, jiné pospojovat, aby měly mnohem širší záběr – to je plán ministerstva školství, který ještě před koncem roku schválila vláda. Do roku 2027 by tak měla být až polovina středoškolských oborů všeobecně zaměřená, tedy aby byl v celkové nabídce stejný podíl gymnázií a lyceí jako odborných maturitních a učňovských škol.

Počítá s tím nový Dlouhodobý záměr vzdělávání pro roky 2023–2027, kterým by se měly kraje coby zřizovatelé středních škol řídit. Jenže některé regiony otevřeně říkají, že přání ministerstva nevyhoví. Resort přitom nemá páky na to, aby je k tomu donutil.

Dnes tvoří gymnázia 20 procent a lycea – která představují kompromis mezi gymnáziem a odbornou školou, existují například ekonomická nebo technická – pouhá čtyři procenta vzdělávací nabídky. Aby se ministerský plán naplnil, musel by se tak počet všeobecných škol zdvojnásobit. Ministerstvo na to tlačí kvůli podle něj vysoké poptávce ze strany žáků, ale také proto, že polovina absolventů středních škol míří na vysoké školy a specializace by měla probíhat až tam. 

Všeobecné vzdělání je navíc podle expertů do budoucna výhodou hlavně kvůli rychle se měnícímu trhu práce – počítá se s tím, že se nastupující generace bude muset během svého života několikrát rekvalifikovat. Jen polovina absolventů učňovských škol ostatně pracuje v oboru, který vystudovali.

Většina krajů ale podle zjištění HN nic měnit nechce, nebo jen částečně. A to z různých důvodů. Jedním z nich je poptávka zaměstnavatelů. „Oborová nabídka je dlouhodobě vázána na potřeby zaměstnavatelů, kteří by naopak uvítali ještě více absolventů odborných, zejména technických oborů, u nichž je také dlouhodobě nejnižší nezaměstnanost,“ říká například mluvčí Plzeňského kraje Eva Mertlová. Západočeši proto omezování odborných maturitních ani tříletých učňovských oborů neplánují. V kraji je o ně podle ní zájem ze strany zaměstnavatelů i uchazečů o vzdělávání. 

Žádné změny každopádně neplánují ani v kraji Moravskoslezském. „Patříme mezi důležité průmyslové regiony střední Evropy, což se také odráží v poptávce na trhu práce. Proto jsme se v posledních letech zaměřovali zejména na rozvoj odborného vzdělávání a modernizaci škol,“ uvádí náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro školství a sport Stanislav Folwarczny.

Podíl všeobecně zaměřených gymnázií a lyceí je u nich podle něj dostačující: „Důkazem mohou být výsledky jednotných přijímacích zkoušek, kdy se stává, že pro naplnění kapacity bývají na gymnázia přijímáni žáci s nižším počtem dosažených bodů.“

Podle analytika výzkumné organizace PAQ Research Jana Zemana ale může být argumentace zaměstnavateli lichá. „Třeba chtějí technicky vzdělané lidi, ale možná jiné, než jaké produkují školy. Místa pro méně kvalifikované pracovníky už dnes obsazují lidé ze zahraničí,“ upozorňuje Zeman. Firmy navíc mohou za dva roky zjistit, že potřebují někoho, kdo umí víc než pracovat s jedním konkrétním strojem.

V praxi ale ministerstvo nemá nástroje, jak svou strategii krajům „vnutit“. Podle jeho mluvčí Terezy Fojtové bude úřad krajské záměry vyhodnocovat a posuzovat: „Jsme s nimi v dialogu a jako motivační složku nabízíme dotační výzvu z Operačního programu Jan Amos Komenský, v které je 2,3 miliardy korun.“ Právě jako motivace spojená s finanční pomocí podle Zemana v Česku strategie fungují. Zřizovatelé by museli reagovat pouze v případě, že by se změnil zákon. To ale v plánu není.

I proto by stát měl podle analytičky vzdělávací organizace EDUin Lucie Slejškové zahájit promyšlenější kampaň a s kraji víc komunikovat. O to se nyní snaží náměstek ministra Mikuláše Beka (STAN) Jiří Nantl. Pokud je ale nepřesvědčí, k navýšení všeobecně vzdělávacích oborů nedojde. „Mezi kraji tak mohou zůstat velké rozdíly,“ upozorňuje Slejšková. 

Většina krajů plánuje jen drobné změny, tedy například navýšení o jednu či dvě třídy gymnázií či lyceí. Argumentují hlavně tím, že počet jejich obyvatel spíš klesá a po gymnáziích není taková poptávka jako třeba v hlavním městě a jeho okolí. To je ale podle odborníků těžké poznat jen podle podaných přihlášek – kvůli strachu z neúspěchu se žáci často podceňují a raději sází na jistotu.

Větší počet míst na gymnáziích a lyceích nyní plánují například v Jihomoravském kraji, který je s nabídkou všeobecných oborů kolem 30 procent na druhém místě hned za Prahou. V nejbližších letech chce podíl ještě zvyšovat. Od příštího školního roku tam tak přibudou čtyři třídy gymnázia a 11 lyceálních tříd. 

Například Středočeský kraj si nechal vypracovat i studii, která zkoumá skutečný zájem o obory.  Ten přitom příliš velký zájem o gymnázia, ale hlavně o maturitní obory oproti těm učňovským nepotvrdil. 

Pro příští školní rok tak navýší ve čtyřletém oboru gymnázií počet míst jen nepatrně. A přestože nabídku všeobecně vzdělávacích oborů plánují ve středních Čechách dál rozšiřovat, nepředpokládají, že by se dostali až k cílovému vyváženému poměru. Kvůli silným populačním ročníkům navýší počty míst i v žádaných oborech, jako je například informatika, naopak sníží počet míst v učňovském oboru prodavač.

Slejšková také upozorňuje na podle ní nesmyslné načasování startu celého záměru. „Kraje mají čas do července zpracovat vlastní strategii, hned na podzim jsou ale krajské volby, takže nové vedení nemusí mít vůli plány politických oponentů naplňovat. Vlastní už si ale vytvořit nemůže,“ obává se Slejšková. 

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.