Slovenské ministerstvo uzavřelo s Babišem smír. Na jeho evidenci ve svazcích StB to nic nemění, říká ústav

Slovenské ministerstvo vnitra uznalo, že český expremiér Andrej Babiš byl v dokumentech někdejší československé tajné policie StB neoprávněně evidován jako její agent a s StB vědomě nespolupracoval. Úřad s Babišem uzavřel smír ve sporu o ochranu osobnosti týkajícím se neoprávněné evidence ve svazcích StB a tento smír soud schválil. Ministerstvo o tom v pondělí informovalo ČTK, uzavření smíru zdůvodnilo dvěma právními analýzami a také tím, že prý existuje vysoké riziko jeho prohry ve sporu.

Podle slovenského Ústavu paměti národa (ÚPN), s nímž se bratislavský rodák Babiš v minulosti v uvedené věci soudil, oprávněnost evidence politika jako tajného spolupracovníka StB dokazuje více spisů.

Ministerstvo vnitra podotklo, že v takovém případě by Babiš mohl dodatečně uplatňovat vysoké finanční nároky na náhradu škody. „Toto riziko bylo v kontextu efektivního hospodaření s veřejnými financemi neakceptovatelné,“ napsal úřad. Smír uzavřený na základě dvojice právních analýz tak podle ministerstva předchází možným finančním ztrátám státu. „Postup je plně v souladu s naší snahou chránit finanční zájmy Slovenska a zabránit zbytečnému plýtvání veřejnými financemi,“ napsalo ministerstvo vnitra.

Babiš neuspěl. Slovenský ústavní soud odmítl jeho stížnost proti verdiktům o StB

8. 2. 2024 ▪ 3 min. čtení

Podle ministerstva se Babiš zavázal, že vůči Slovensku nebude kromě jiného uplatňovat žádné nároky na náhradu škody v souvislosti s jeho evidencí u StB a stáhne své stížnosti podané u Evropského soudu pro lidská práva.

„Nikdy jsem nepochyboval, že ten spor vyhraju, proto jsem řekl, že se budu soudit klidně do konce života. Nikdy jsem s StB nespolupracoval, neexistuje ani nemůže existovat jediný důkaz, který by dokazoval něco jiného, a proto jsem i čtyřikrát vyhrál soud,“ sdělil v reakci Babiš ČTK. „Jsem rád, že je to definitivní, dvanáct let mě to zásadně poškozovalo, zneužívali to mí političtí soupeři a uráželi mě. Omluvu neočekávám, na to nebudou mít odvahu,“ dodal.

Babiš se již léta snažil u slovenských soudů dosáhnout verdiktu, že je v dokumentech StB neoprávněně veden jako její agent. Naposledy soudy na Slovensku rozhodly, že Babiš měl žalovat slovenské ministerstvo vnitra, a nikoliv slovenský Ústav paměti národa (ÚPN), který na Slovensku svazky StB spravuje.

„Podle Ústavu paměti národa oprávněnost evidence Andreje Babiše jako tajného spolupracovníka StB dokazuje více spisů StB, které na sebe obsahově a chronologicky navazují. Rozhodnutí Ministerstva vnitra SR uzavřít smír s A. Babišem na tomto faktu nic nemění,“ napsal ČTK mluvčí ÚPN Michal Miklovič. ÚPN je obdobou českého Ústavu pro studium totalitních režimů.

Český premiér Petr Fiala v podvečer na síti X uvedl, že smír slovenského ministerstva s Babišem je „handl“ a dohoda Babiše se spřátelenými politiky.

Uzavření smíru ministerstva s Babišem je podle českého historika Petra Blažka, ředitele Muzea paměti XX. století v Praze, naprosto výjimečné. "Není to něco běžného," řekl České televizi. "Máme dostatek důkazů k tomu, že Andrej Babiš jako tajný spolupracovník s krycím jménem Bureš spolupracoval s jednou částí Státní bezpečnosti," uvedl Blažek.

Rozhodnutí vnitra je tak podle Blažka v rozporu s informacemi, které jsou o Babišově spolupráci s StB známy. "Máme k dispozici nejenom část ze svazku, který byl veden k Andreji Babišovi jako k tajnému spolupracovníkovi Státní bezpečnosti, ale i zmínky o tajném spolupracovníkovi s krycím jménem Bureš v mnoha dalších svazcích," doplnil.

Slovenským ministrem vnitra je předseda vládní strany Hlas-sociální demokracie (Hlas-SD) Matúš Šutaj Eštok. Letos v dubnu Babiš podpořil tehdejšího šéfa Hlasu-SD Petera Pellegriniho před rozhodujícím druhým kolem přímé volby slovenského prezidenta, ve kterém Pellegrini porazil kariérního diplomata Ivana Korčoka. Babiš tak učinil ve společné debatě s Pellegrinim v Bratislavě na závěr slovenské prezidentské kampaně.

Babiš v roce 2012 v souladu s tehdejší praxí slovenských soudů zažaloval ÚPN, který na Slovensku spravuje svazky StB. Ústavní soud ale o pět let později, kdy zrušil dřívější verdikty krajského i Nejvyššího soudu v Babišův prospěch, toto pravidlo prolomil. Ústavní soud tehdy ovšem neuvedl, kdo má být žalovanou stranou.

V roce 2019 pak Ústavní soud zrušil ještě další rozhodnutí krajského i slovenského Nejvyššího soudu, které naopak Babišovu žalobu ve zmíněné kauze zamítly; příslušný senát to zdůvodnil tím, že obecné soudy neurčily, kdo má být ve sporu žalovaným. Právě řešení této otázky, a nikoliv samotné oprávněnosti evidence Babiše v dokumentech StB bylo hlavním tématem, kterým se pak slovenské soudy zabývaly.

Archivní dokumenty uvádějí, že Babiš se v roce 1980 stal důvěrníkem StB a o dva roky později ho podle nich ke spolupráci s tajnou policií coby agenta s krycím jménem Bureš získal nadporučík StB Július Šuman. Ten ale při projednávání Babišovy žaloby u okresního soudu prohlásil, že tato informace není pravdivá a že Babiš k StB naverbován nebyl. Slovenský Ústavní soud ve verdiktu z roku 2017 zpochybnil věrohodnost bývalých příslušníků StB, kteří u obecných soudů vypovídali v Babišův prospěch a jejichž výpovědi byly tehdy považovány za klíčové.