Chování zemí V4 doposud hrálo v rusko-ukrajinském konfliktu výraznou roli. Přístup Maďarska, které prostřednictvím Viktora Orbána odmítá vojensky podporovat Ukrajinu a volá po appeasementu s ruským agresorem, snad nemohl vyvolat větší kontrast v porovnání s Českem a Polskem, jejichž premiéři Petr Fiala a toho času Mateusz Morawiecki se již necelý měsíc po začátku války setkali v obléhaném Kyjevě s prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Dosud prosazovaná politika Prahy a Varšavy budí v určitých ohledech dojem více protiruského než proukrajinského nastavení. Z hlediska strategického zájmu je jistě dobře přizpůsobovat politická rozhodnutí bezpečnostním prioritám v podobě jasně identifikovaného nepřítele. Otázkou zůstává, do jaké míry je tento přístup udržitelný v rámci mezistátní spolupráce. Zvlášť představuje-li pouze politický projekt vládních struktur, jehož opora v celospolečenském konsenzu není tak silná.

Zbývá vám ještě 90 % článku

Co se dočtete dál

  • Proč je třeba obávat se o dlouhodobou udržitelnost současné politiky Česka a Polska?
  • Co brání hladkému přijetí Ukrajiny do EU i NATO?
  • Jak v regionu střední a východní Evropy vytvořit stabilní bezpečnostní strukturu?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.