Europoslanci schválili pomoc pro Ukrajinu, kterou zaplatí Rusko. Z Čechů byli proti Konečná a David

Europoslanci schválili poskytnutí půjčky Ukrajině ve výši až 35 miliard eur (884 miliard korun). Splátky mají hradit výnosy ze zmrazeného ruského státního majetku. Ukrajina, která se třetím rokem brání ruské invazi, podle materiálů Evropské komise bude moci použít peněz na pokrytí okamžitých potřeb i na rekonstrukci. Pomoc je součástí dohody zemí skupiny G7 o poskytnutí Ukrajině až 50 miliard dolarů (1,1 bilionu korun) prostřednictvím půjček krytých výnosy ze zmrazeného ruského majetku.

Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová označila schválení nového mechanismu finanční pomoci, jehož součástí je i půjčka, za historický okamžik. Pro návrh zvedlo ruce 518 europoslanců, proti jich bylo 56; hlasování se zdrželo 61 zákonodárců.

Návrh ještě musí schválit členské státy, přičemž toto rozhodnutí nemusí být jednomyslné. Podle zdrojů ČTK se tak stane v nejbližších dnech, do konce října. Evropská komise připraví memorandum s Ukrajinou, které umožní čerpání peněz. Očekává se, že první peníze z nové pomoci dostane Kyjev ke konci letošního roku či na začátku roku příštího.

Korejská válka na Ukrajině. Kim posílá Rusku tisíce vojáků, Soul zvažuje pomoc Kyjevu

22. 10. 2024 ▪ 3 min. čtení

Půjčku mají splácet výnosy ze zmrazeného ruského státního majetku. V EU se jedná zhruba o 210 miliard eur, výnos podle komise každoročně činí čtyři až pět miliard eur. Některé zdroje uvádějí výnos v rozsahu dvou až tří miliard eur. „To znamená, že Rusko zaplatí za škody způsobené válkou na Ukrajině,“ řekl o mechanismu během dopolední rozpravy eurokomisař Didier Reynders.

Podle údajů Evropské komise z konce září EU a členské státy vyčlenily na pomoc Ukrajině 101 miliard eur, z nichž 43,5 miliardy bylo určeno na vojenské výdaje. Dalších 17 miliard eur EU a členské státy vyčlenily na pomoc ukrajinským uprchlíkům.

Zlom v terorizování Ukrajinců. Zpravodajka popsala ničivé dopady nové ruské pumy

Skupina zemí G7 se v červnu dohodla pomoci Ukrajině 50 miliardami dolarů. Půjčky mají být kryté výnosy zmrazeného ruského státního majetku. Dohoda předpokládá využití výnosů z tohoto majetku, aniž by byl jednotlivými zeměmi konfiskován, což vyvolávalo právní otázky.

Tři Češi byli proti

Drtivá většina českých europoslanců dnes podpořila novou finanční pomoc Ukrajině, která počítá s půjčkou ve výši až 35 miliard eur (884 miliard korun). Proti hlasovali jen tři z 21 poslanců zvolených v ČR, ukazují záznamy Evropského parlamentu. Celkově byl dnes návrh schválen výraznou většinou.

Z 21 českých europoslanců hlasovali proti Kateřina Konečná, Ondřej Dostál (oba zvolení za koalici Stačilo!, v EP nezařazení) a Ivan David (SPD) z frakce Evropa suverénních národů (ESN). Dalších 18 europoslanců zvolených v ČR návrh podpořilo. Celkem pro návrh zvedlo ruce 518 europoslanců, proti jich bylo 56; hlasování se zdrželo 61 zákonodárců.

Mechanismus počítá s tím, že splátky půjčky budou kryté výnosy ze zmrazeného ruského státního majetku. To je jeden z důvodů, proč mnozí čeští europoslanci novou finanční pomoc podpořili. Podle europoslance Filipa Turka (Motoristé sobě) z klubu Patrioti pro Evropu se jedná o "přiměřenou reakci na porušení mezinárodního práva Ruskou federací vůči Ukrajině". Podle něj prostředky půjdou na zajištění chodu státu, obnovu a humanitární účely. Podle něj finanční prostředky zajistí, že "nedojde k pádu země, a tím k vyvolání další uprchlické vlny milionů Ukrajinců do zemí Evropy".

Krytí půjčky z výnosů zmrazeného ruského majetku označila v prohlášení pro ČTK za "nebezpečný precedent" europoslankyně Konečná. "Výsledkem tohoto rozhodnutí také může být nižší důvěra firem z třetích států v naše tržní prostředí a může vést ke snížení investic," uvedla Konečná, která je předsedkyní KSČM. Podle ní EU posílá peníze do "jednoho z nejzkorumpovanějších států v Evropě" a prodlužuje půjčkou konflikt na Ukrajině.

Pirátská europoslankyně Markéta Gregorová z frakce Zelených při setkání s novináři uvedla, že konečná výše unijní půjčky se bude odvíjet od toho, kolik prostředků poskytnu Ukrajině země G7. Poukázala, že Evropská komise využila postup, který si nevyžaduje jednomyslné schválení ze strany členských států. "Je poměrně jasné, že nejspíš Maďarsko, a velmi pravděpodobně teď i Slovensko, by standardní makrofinanční asistenci Ukrajině zablokovalo," uvedla Gregorová. Podle ní se Ukrajina nemůže vojensky bránit bez fungující ekonomiky.

Europoslankyně Danuše Nerudová (zvolená ze STAN) se domnívá, že nyní před EU stojí otázka konfiskace zabaveného ruského majetku a jeho využití na obnovy Ukrajiny po válce. "Ty škody (způsobené válkou) na Ukrajině dneska, ať už přímé či nepřímé, jsou 600 miliard eur," uvedla europoslankyně z klubu Evropské lidové strany (EPP).

Hlasování výrazně rozdělilo frakci Patriotů pro Evropu. Finanční pomoc podpořily všichni čeští europoslanci v klubu, kteří byli zvoleni za hnutí ANO a koalici Přísahy a Motoristů. Řada jejich kolegů v klubu se však zdržela a někteří hlasovali proti. "Vypadá to, že jsme jedinou demokratickou frakcí v Evropském parlamentu. U nás závazná hlasování nejsou," uvedl v prohlášení europoslanec Ondřej Knotek (ANO).

Během dopolední rozpravy však vůči chystané půjčce zazněly i kritické hlasy. Evropský poslanec Thierry Mariani z Patriotů pro Evropu uvedl, že EU vynaloží desítky miliard eur na to, aby "udržela při životě stát, který už před válkou byl prolezlý korupci a neschopný plnit základní potřeby svých občanů". Podle Marianiho se Evropská unie dále zadluží. Poukázal, že při zrušení sankcí nebude výnosy zmrazeného ruského majetku možné dále použít k splácení půjčky. Půjčku a způsob jejího krytí označil za "doslova loupež" slovenský nezařazený europoslanec Ľuboš Blaha ze strany Sociální demokracie – Směr. Blaha čelil na plenárním zasedání v pondělí kritice kvůli své nedávné návštěvě Moskvy, při které se omlouval za údajnou "rusofobii na Západě". Oba zmínění europoslanci nakonec hlasovali proti návrhu.