Putin má větší cíle, než je ovládnutí Ukrajiny. Svou agresi vede po třech liniích, terčem jsme i my

Volání po míru na Ukrajině je cynické, protože momentálně neexistuje nic, co by mohlo Rusko k jeho uzavření přinutit. Prezident Vladimir Putin má mnohem dalekosáhlejší cíle, než je příměří na současné linii fronty, varuje v rozhovoru s HN Sabine Fischerová, která řadu let působila v Rusku a nyní je analytičkou prestižní berlínské Nadace pro vědu a politiku (SWP). Přímá ruská agrese proti některé zemi NATO podle ní není na pořadu dne, ale to neznamená, že k ní jednou nemůže dojít. „Byla bych velmi opatrná před podceňováním rizika možného útoku na země střední a východní Evropy. To se vyloučit nedá,“ tvrdí.

Podle některých názorů německá Zeitenwende, tedy konec naivity směrem k Rusku a zásadní posílení vlastní obranyschopnosti, selhala. Souhlasíte s tím?

Zatím ne zcela beze zbytku. Jde o proces, který začal příliš pozdě a probíhá příliš pomalu. Příkladem jsou německé dodávky zbraní Ukrajině i budování vlastních německých ozbrojených sil. 

Proč to jde tak pomalu?

To má dvě roviny. Tou první je podpora Ukrajiny. Německo je druhým největším dárcem, ale přesto se vláda v řadě případů chová velmi váhavě. Mám na mysli například omezení týkající se dodávek některých zbraňových systémů. Důvody jsou dva: v německé společnosti je hluboce zakořeněný strach z jaderné eskalace. A za druhé, Berlín chce neustále být zajedno se svými partnery, tedy se státy EU a s USA. Bylo by ale záhodno, aby v této krajní situaci, v níž se nyní Evropa nachází, převzal vedoucí roli. Mnoho zemí to očekává, ale Německo toho zatím není v dostatečné míře schopno.