Pokud jde o lidské zdraví,  ovlivňuje jej hlavně životní styl a genetika. Stále více vědeckých studií ale zkoumá i to, jaký dopad může na nemocnost člověka mít roční doba, do níž se dotyčný narodí. Zimní děti můžou být odolnější a ty narozené v létě můžou mít nižší riziko infarktu nebo rozvinutí duševních chorob. Je tedy nějaká ideální roční doba, kdy se narodit pro maximální zdraví?

V průběhu roku se lidé rodí do zcela odlišných podmínek. Do jiného množství světla během dne nebo různých teplot. Roli může hrát i složení stravy, kterou matka v těhotenství a poté i dítě konzumuje a která se v průběhu roku může lišit. Ale také nemoci, které je v tu chvíli zrovna možné chytit od dalších lidí.

Co se týče Česka, výhodu můžou mít děti, které se narodí v chladnějším období, přesněji od listopadu do února. V této době začíná v Evropě doba častějšího výskytu respiračních onemocnění, tedy chřipky a dalších virů, s nimiž se můžou v ten čas narozené děti setkat už ve věku několika týdnů a vytvořit si imunitní reakci.

Jak ale doplňuje například imunolog Ilja Stříž, vystavení nemocem není jediným způsobem, jak se obranyschopnost dětí posiluje. „Zdá se, že v dětském věku formují imunitu například i půdní mikroorganizmy při pobytu v přírodě. Každý má do určité míry unikátní imunitní systém, který se mu neustále vyvíjí,“ říká přednosta imunologie na pražském Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM).

Styk s virovými patogeny v raném věku pak na druhou stranu může zvýšit i riziko propuknutí astmatu. Ukázala to například studie publikovaná minulý rok ve vědeckém časopise Lancet. Lidé, kteří si v raném dětství prošli běžnými virovými nemocněními, která se projevují kašlem, rýmou a zvýšenou teplotou, mají podle studie o 26 procent vyšší pravděpodobnost, že se jim do pěti let věku rozvine astma.

Roli pak podle řady studií hraje i doba, po niž má těhotná žena a poté i novorozeně možnost vystavit se slunečnímu svitu, kterého je více v letních měsících. Díky záření si tělo v kůži tvoří důležitý vitamin D, který též posiluje odolnost těla vůči nemocem a také zlepšuje kvalitu kostí. 

Podle výsledků americké studie z roku 2019 mají zároveň lidé narození v zimě a na podzim v souvislosti s nedostatkem vitaminu D o něco vyšší riziko úmrtí na kardiovaskulární onemocnění jako infarkt, mrtvice nebo vysoký tlak.

Jeho nedostatek může mít ale dopad i na duševní zdraví člověka. Ačkoli jde stále o nepotvrzenou hypotézu, vědci zkoumají souvislost mezi nedostatkem vitaminu D a vyšším rizikem výskytu autismu, schizofrenie nebo psychóz. Hraje totiž zásadní roli ve vývoji mozku.

Letní měsíce jsou zase v posledních letech vlivem klimatické změny pro těhotné ženy stále náročnější. Vědci u nich v souvislosti s extrémními teplotami pozorují zvýšenou hladinu stresu, který může též negativně ovlivnit vývoj dítěte – a to jak rozvoj jeho mozku, tak právě imunity.

Ideální doba, kdy se narodit bez negativ, proto zřejmě neexistuje. Jak dodává imunoložka Jiřina Bartůňková, je třeba brát výsledky studií zabývajících se ideálním měsícem narození s rezervou. Jelikož jejich účastníky bývají tisíce lidí, najde se mezi nimi vždy někdo, u koho se období, v němž se narodili, projeví. „Na úrovni jednotlivců, kterých máme v ambulancích maximálně stovky, se nějaké rozdíly neprojeví,“ říká přednostka Ústavu imunologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol.

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist