Že je ve státním rozpočtu málo peněz, je jasné. To je stálý stav každého rozpočtu v každé zemi světa. Nic nového. Že je potřeba v rozpočtu šetřit, je také jasné. To sice každá země nedělá, ale měla by. A do třetice, že šetřit by se mělo hlavně na všemožných dotacích spíše než na investicích do infrastruktury, by také podepsal téměř každý ekonom (kromě těch, kteří za někoho kopou).
Mně věřit nemusíte. Ale snad uvěříte Nobelově komisi. Letošní Nobelova cena za ekonomii byla před dvěma týdny udělena právě za výzkum, který na 500 letech hospodářských dat z celého světa zkoumá, co (stále i dnes, nejen „kdysi“) funguje pro hospodářský rozkvět a co ne. Nefunguje porušování vládních slibů, nefungují náhodné dotace na malé neinfrastrukturní věci. Funguje zapojení (doslova „inkluze“) širší veřejnosti, včetně investorů, do předem definovaných cílů.
Co se dočtete dál
- Proč se ministr financí zaměřil na solární investory?
- Může to zachránit rozpočet?
- Proč záměr ministra podrývá důvěru investorů ve stát?
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
