Zlepšení za pár stovek měsíčně. Základní digitalizace nemusí být pro malé firmy nijak nákladná

České firmy by mohly fungovat daleko efektivněji, ale velké části z nich se moc nechce do digitalizace a nemají k tomu často ani vhodné podmínky. Ukázala to studie, kterou na příkladu tří českých regionů zpracovala ve spolupráci s Aspen Institute CE Vysoká škola ekonomická a Prague Data Ethics Lab v rámci programu Strive Česko.

Největší potenciál k úspoře pracnosti a administrativy vidí studie u podpůrných procesů, které nepotřebují software šitý na míru. „Marketing, řízení objednávek, komunikace se zákazníky, evidence, finanční řízení, skladové hospodářství, účetnictví,“ vyjmenovává vhodné oblasti.

„Tyto technologie by měly podnikatelům usnadnit administrativní práci, aby se mohli více věnovat svému hlavnímu podnikání. Například s využitím jednoduchých a uživatelsky přívětivých nástrojů (třeba iDoklad). Složité robustní systémy nejsou pro většinu mikropodniků a malých podniků vhodné,“ dodává.

Podle hlavního autora studie Richarda Nováka jde tyto úkoly řešit levně, často s nákladem v řádu stokorun měsíčně. „Ten základ je vlastně u všech firem stejný: finance, účetnictví, komunikace se zákazníkem, nastavení workflow. A to je dostupné každému, na výběr řešení stačí i jednoduchá konzultace do půl hodiny,“ řekl HN Novák.

Problémem podle něj je, že firmy se často bojí změn nebo se o nich ani nedozvídají. Studie porovnávala prostředí na Vysočině, v Moravskoslezském a Královéhradeckém kraji. A zjistila velké rozdíly – někde se firmy o možnostech zefektivnění dozvídají přes vzájemné kontakty nebo od kolegů v Hospodářské komoře, jinde jen obtížně.

„Třeba na severu Moravy to funguje výborně, velkou roli tam hraje univerzita. Zainteresovaní jsou patrioti a spolupracují, to dělá velký rozdíl. Pak je to znát na tom, kolik podniků tam vzniká a jak fungují,“ popisuje Novák.

Právě roli kvalitních univerzit vyhodnotila studie jako jeden z klíčů pro fungování ekonomiky v regionech. Absolventi s povědomím o digitálních technologiích jsou často právě těmi, kdo do firem nový software přinese.

Studie zdokumentovala i případy firem, kterým pomohlo angažování nové marketingové firmy založené místními absolventy. „Zanedlouho po nich skočila i spousta ostatních,“ odpověděl jeden z dotazovaných manažerů.

Ve většině případů přitom digitalizace nemusí být nějak přehnaná. „Začít vážně stačí s těmi jednoduchými věcmi, které jsme zmínili. Naopak co se hlavní činnosti týče, řada firem má tak specifické podmínky, že pro ni by se výrobní řešení musela zpracovávat na míru a to by se rozumně financovat nedalo. Módní debaty o AI jsou vůči této realitě hodně vzdálená budoucnost,“ upozorňuje Novák.

Problém je podle něj v tom, že firmám s tím nikdo nepomáhá – a ty tak mají buď přehnaná očekávání, nebo jsou k inovacím naprosto pasivní. „Vyplatilo by se, kdybychom dokázali vyselektovat ty, u kterých se dá levně zvýšit efektivita. A to se děje jen omezeně a jen někde,“ dodává studie. Nejlépe podle ní funguje spojení inovačního centra a univerzity, která má i doktorské studium.

„Dobrým začátkem je zapojit někoho z nejbližšího okolí pro prvotní pomoc, což je typicky mladší člen rodiny, student technického oboru poblíž místa podnikání, progresivnější kolega z Hospodářské komory, nebo kontaktovat inovační centrum působící v kraji na úvodní konzultaci,“ radí studie. 

Zároveň hodně záleží na oboru. HN se závěry konfrontovaly několik šéfů menších nebo středně velkých firem. V zásadě souhlasí, třeba s rolí univerzit, ale některé věci vidí jinak.

„Myslím, že to popisuje realitu v některých segmentech, ale v jiných už je digitalizace mnohem dál. U nás ta administrativa i komunikace dávno digitalizovaná je, výroba taky a podobné je to i u firem, se kterými obchodujeme. Spíš už narážíme na to, že papíry po nás vyžadují jen úřady,“ řekl HN jednatel modelářské firmy Eduard Model Accessories Vladimír Šulc.

HN BeNative

Dokud se v závodě svítí a má okna, máte co digitalizovat. V plně automatizované továrně světlo nepotřebujete

▪ 2 min. čtení

Firma z Obrnic u Mostu se od devadesátých let vypracovala na špičku v modelářské výrobě – její vlastní plastikové modely ukončily dominanci japonských výrobců a zároveň dodává komponenty stavebnic i pro další světové značky. Samotnou konstrukci v Obrnicích dávno dělají v 3D modelaci, která se pak převádí do podoby formy automatizovaným CNC obráběním.

„Bez papírů se ale pořád nehnete, vyžadují je celníci. Tady v Čechách jsme sice digitalizovaní, ale pořád musíte držet stohy šanonů. Spousta administrativy sice navíc probíhá elektronicky, ale je úplně zbytečná i tak. Třeba hlášení o odpadech je krásný příklad – musíte hlásit zvlášť skleničky a zvlášť víčka. Kdyby tohle stát dokázal nějak racionalizovat, prospělo by to taky,“ přemýšlí Šulc. 

A možné dotace pro firmy?

„Dle našeho názoru je velikost EU rozpočtů, jež se transformuje do jednotlivých programů administrovaných různými subjekty státu a určených pro digitalizaci, dostatečná pro dosahování strategických cílů EU i národních vlád. Problémem je neefektivní čerpání a to, že nároky na získání dotací jsou schopny splnit snáze velké firmy,“ konstatuje studie.

Podporu státu ale její autor vnímá šířeji. „Nejde ani tak o samotné dotace, firmám stačí ulehčit situaci nebo dobře poradit. My jsme ty kraje objeli a jsou mezi nimi obrovské rozdíly. Někde je přístup státu velmi formální a firmy se tam bojí udělat chybu. Naopak jinde se vytvoří ekosystém, který ty kroky podporuje a zjednodušuje,“ řekl Novák.

„S dotacemi bych byl ale velmi opatrný, na podobné programy moc nevěřím. Podle mě je to pálení peněz, které je ospravedlnitelné jenom tam, kde se cíle nedá dosáhnout jinými prostředky,“ řekl HN spolumajitel společností Malfini a Liftago Martin Hausenblas.

Podle indexu digitální vyspělosti, zpracovávaného Evropskou komisí, je Česko lehce pod mediánem Evropské unie, v podstatě na konci hlavního pelotonu. Nejdál jsou severské země, ale zbylé země visegrádské čtyřky jsou až za Českem.

Elektronické obchodování přinášelo českým malým a středním podnikům v roce 2021 asi 17 procent tržeb, citelně více oproti evropskému průměru 12 procent. Zároveň ale srovnání ukazuje i oblasti, kde Česko zaostává: zdejší malé a střední podniky jsou výrazně méně aktivní na sociálních sítích a jen 12 procent z nich vystavovalo v roce 2020 elektronické faktury – evropský průměr je 32 procent.