Zapojte umělou inteligenci do práce ve firmě, jinak ji zaměstnanci zapojí sami

Více než 40 procent českých firem už podle České asociace umělé inteligence využívá AI ve svém provozu. Na co při tom narážejí a co jim stojí v cestě k ještě větší efektivitě a konkurenceschopnosti? O tom diskutovali ve studiu Hospodářských novin ředitel divize Data & AI ve skupině BIQ Group Ján Zajíc a ředitel společnosti Hyverr Jaroslav Vostárek.

V implementaci AI mají obvykle náskok velké firmy. „Je to dáno tím, že větší firmy mají dobře připravená data nebo už do umělé inteligence investovaly dříve,“ potvrdil v debatě Zajíc. Vytváření textů a marketing považuje spíše za špičku ledovce, mnohem víc se dá AI vytěžit v průmyslu a logistice, pomůže například s predikcí údržby a optimalizací skladových zásob. „Největší potenciál využití AI vidím v současné situaci v back office, například v HR nebo v nákupním oddělení,“ doplnil Vostárek. Tyto oblasti jsou totiž u mnoha firem napříč různými sektory podobné a mohou díky tomu pracovat s obdobnými nástroji.

To, co některé firmy ve využívání AI nástrojů brzdí, jsou stále velmi často obavy na straně zaměstnanců, kteří balancují mezi radostí z toho, že jim umělá inteligence ulehčí práci, a strachem, že je o ni připraví úplně. „Dokud ale zůstává lidem nějaká kompetence, nemusí se toho bát,“ ubezpečil Vostárek. U každého AI řešení, které se ve firmě testuje, je podle něj důležité stanovit takzvaného business ownera, tedy člověka, který řídí informovanost zaměstnanců a podporuje jejich zapojení i motivaci. Méně přesvědčeným zaměstnancům experti doporučili nabídnout vlastního digitálního asistenta, který jim zjednoduší jejich agendu. „Většina lidí na to reaguje pozitivně,“ dosvědčil Zajíc.

Na druhou stranu nelze očekávat, že digitální asistent zastane práci seniorního pracovníka. „Někdy si firma například myslí, že AI může nahradit zkušeného obchodníka. To samozřejmě nemůže, protože takový člověk má mnohaleté zkušenosti, kompetence, emoce a kontakty,“ vysvětlil Zajíc.

Vlastní vývoj, nebo hotová řešení?

Podle expertů už české firmy mají za sebou prvotní fázi nadšení a nyní se zajímají o to, kde jim umělá inteligence bude přinášet měřitelné výsledky. Před nasazením AI nástrojů by měly mít už zvládnuté dva základní předpoklady – prvním je důsledná digitalizace a druhým propojení všech systémů na jednom místě, aby se zamezilo duplicitám.

„Potom je důležité mít k datům ještě kontext. Když například dodáte umělé inteligenci data o růstu prodejů, ale nedodáte jí k tomu informace o kampaních, které v té době probíhaly, tak si ta data může interpretovat zkresleně,“ upozornil Zajíc. Kromě toho je také nezbytné mít důsledně ošetřenou správu oprávnění a přístupu k datům.

K otázce vývoje vlastního softwaru se oba experti stavěli u malých a středních firem skepticky. „Ještě jsme se nesetkali s tím, že bychom vytvářeli úplně nový model pro malou firmu. Myslím si, že by to nedávalo smysl. Spíš využíváme existující platformy, které přizpůsobíme prostředí daného klienta,“ řekl Vostárek. Zároveň to ale není tak jednoduché, že by si firma koupila licenci na hotový nástroj a začala ho hned používat. Aby řešení bylo efektivní, musí se vždy konfigurovat a adaptovat na potřeby konkrétní firmy.

Často se k tomu využívá technologie RAG (retrieval‑augmented generation), která vychází z velkého jazykového modelu a uzemní ho na jasně vymezených datech příslušné firmy. Systém je tedy natrénovaný v širším kontextu, ale pracuje pak už jen s vlastními daty.

Když o tom šéf neví

Problém nastane ve chvíli, kdy firma s implementací AI váhá nebo je v tom pomalá a zaměstnanci ji mezitím začnou používat na vlastní pěst. Fenoménu takzvané šedé AI se dá podle Zajíce předcházet vzděláváním kolegů a jasnou firemní AI strategií: „Zakazování ničemu nepomůže. Lepší je nabídnout lidem bezpečné nástroje, které mohou používat a u kterých budou vyškoleni, aby to bylo pod kontrolou a přinášelo co největší efektivitu.“

Když vedení firmy vidí, že zaměstnanci umělou inteligenci tajně používají, může to být vlastně dobrá zpráva a příležitost implementovat nové technologie. „Zaměstnanci jsou občas oproti vedení firmy o několik kroků napřed. To je dobré využít,“ doporučil Vostárek. Podstatné je ale sjednotit pravidla a proškolit všechny zaměstnance v tom, jaká data mohou při práci s umělou inteligencí používat a jaká ne, jak předcházet rizikům a jak výstupy umělé inteligence kontrolovat. I to by mělo být součástí firemní AI strategie, společně s postupy, jak udržovat a průběžně ověřovat AI gramotnost všech zaměstnanců.

V praxi ovšem může selhat nejen zaměstnanec, ale i samotný AI nástroj. Jak pracovat s tím, že umělá inteligence občas udělá chybu? „Už v rámci analytické fáze a během kontroly proveditelnosti se snažíme tyto situace eliminovat v rámci risk managementu a nastavit mechanismy tak, aby v případě nejistého výsledku spadlo zadání do kategorie manuálního provedení,“ vysvětlil Vostárek a zdůraznil, že AI nástroje nikdy nemají rozhodovací kompetence. Pomáhají zrychlovat procesy, zpřesňovat a vytěžit data, ale rozhodování je nakonec vždy na člověku.

„AI dělá chyby, stejně jako člověk. Naším cílem je, aby byla přesnější a výkonnější, protože pak to dává ekonomicky i byznysově smysl. Ale rozhodovat musí nakonec vždycky člověk. Čím je téma citlivější nebo s větším dopadem, tím je tato finální lidská kontrola důležitější,“ poznamenal Zajíc.

V závěru debaty experti doporučili firmám vnímat umělou inteligenci jako příležitost vybrat si dobrého AI ambasadora a správně si vyhodnotit, jestli jim nová technologie přinese konkrétní výsledky. Ani případný neúspěch by je však od používání AI nástrojů neměl odradit, spíše je motivovat k hledání chytřejšího řešení.

Partnery debaty jsou společnosti BIQ Group a Hyverr.