Banky v oblasti inovací nezaostávají. Aby udržely krok s rychlou digitalizací, musí neustále přicházet s novými produkty a technologiemi, které usnadňují život jak běžným klientům, tak podnikatelům. „Česká republika patří mezi nejvíce inovativní trhy. Bezkontaktní placení zde tvoří přibližně devadesát procent všech karetních transakcí,“ říká Joachim Goyvaerts, globální ředitel pro segment malých a středních firem ve společnosti Worldline, která je technologickým partnerem Komerční banky. „Češi dnes utratí kartami v kamenném retailu trojnásobek částky oproti období před deseti lety,“ doplňuje Jitka Haubová, členka představenstva a výkonná provozní ředitelka Komerční banky.
V rozhovoru společně vysvětlují, v čem spočívá přínos jejich spolupráce, jaké nové technologie přicházejí na trh a jak si Česko stojí v porovnání se zahraničím.
Poskytovatelem platebních služeb je v Komerční bance Worldline. Jak se konkrétně zlepšuje vzájemná spolupráce?
Joachim Goyvaerts (J. G.): Worldline je největším evropským poskytovatelem platebních služeb a díky tomu dokáže nabídnout obchodníkům vysokou spolehlivost, rychlost a kontinuitu inovací. Obchodníci obecně nechtějí řešit technické detaily fungování plateb, ale potřebují jistotu, že vše bude fungovat bez problému, v jejich jazyce a s okamžitou podporou. Spolupráce zároveň umožňuje nabídnout moderní digitální služby, které propojují fyzické a online prostředí. Komerční banka dodává bankovní infrastrukturu, Worldline rozsáhlé technologické zázemí a výsledkem je jednotná služba, která obchodníkovi umožňuje soustředit se na vlastní podnikání.
Proč je tato spolupráce důležitá právě z pohledu banky?
Jitka Haubová (J. H.): Akceptace platebních karet patří v bankovnictví k technologicky a investičně nejnáročnějším oblastem. Vyžaduje trvalé investice do bezpečných terminálů, platebních bran, tokenizace, detekce podvodů, provozní odolnosti a regulatorního souladu. Aby banka dokázala tuto oblast provozovat ve velkém měřítku, potřebuje partnera se schopností škálovat provoz, inovovat a udržovat vysoký bezpečnostní standard. Tím partnerem je Worldline, největší evropská platební platforma.
Jaké místo má v této spolupráci tokenizace?
J. H.: Tokenizace nahrazuje skutečné číslo karty šifrovaným tokenem. Pokud platíte mobilem, hodinkami nebo jiným zařízením, obchodník nikdy nevidí skutečné číslo karty, což výrazně zvyšuje bezpečnost. Dnes takto platí přibližně 60 procent klientů Komerční banky a mezinárodní karetní asociace směřují k tomu, aby se tokenizace stala standardem pro drtivou většinu plateb.
Jak se mění samotné platební terminály a proč?
J. G.: Původní tlačítkové terminály byly omezené na základní platbu. Nový chytrý terminál Saturn funguje na platformě Android a představuje otevřený systém podobný mobilnímu telefonu, do kterého může obchodník instalovat aplikace podle svých potřeb. Může nabídnout zákazníkovi například hru Kolo štěstí, ve kterém si vytočí slevu, nechat jej vyhodnotit spokojenost nebo využít další specializované funkce. Terminál se tak mění v digitální nástroj, skrze který lze budovat vztah se zákazníkem.
Můžete uvést konkrétní příklad takové aplikace?
J. G.: Pro oblast gastronomie byla vytvořena aplikace pro dělení účtu. Umožňuje jednoduše rozpočítat útratu mezi více osob, zohlednit spropitné, vyřešit kombinaci hotovosti a platebních karet a na závěr zobrazit přehled toho, kdo zaplatil jakou část. Něco takového na starších terminálech nebylo možné.
Jakou roli hraje přijímání plateb na mobilních zařízeních?
J. G.: Zásadní. Tap to Pay umožňuje přijímat platby bez fyzického terminálu a funguje na mobilních telefonech i na dalších zařízeních včetně logistických skenerů nebo kiosků. Tato technologie v Evropě roste meziročně o více než tři sta procent. Umožňuje platební akceptaci v terénu jak u drobných služeb, tak i u velkých firemních flotil.
Deset akcií, které koupit pro rok 2026 podle prestižního amerického týdeníku. Letos jeho výběr výrazně poráží S&P 500
Jak dnes probíhá ochrana proti podvodům?
J. H.: V Česku roste počet podvodů cílených na klienty zhruba o dvacet procent ročně. KB i Worldline proto využívají kombinaci pravidel, behaviorální analýzy, strojového učení a prvků umělé inteligence. Systém pracuje v reálném čase a pomáhá chránit klienty banky i obchodníky. Je to jeden z důvodů, proč je provoz plateb stále náročnější a proč musí být infrastruktura nepřetržitě dostupná. Regulace jako DORA (Digital Operational Resilience Act) nebo pravidla kybernetické bezpečnosti dále zpřísňují požadavky na provozní odolnost.
Dochází i ke změnám v samotném způsobu placení?
J. G.: Ano. V budoucnu uvidíme platby, které probíhají automaticky na pozadí. Například auto může po propojení s kartou samo zaplatit parkovné. Do budoucna lze uvažovat o nákupu potravin prostřednictvím inteligentních spotřebičů. Současně roste význam takzvaného agentního nakupování, kdy digitální asistent vyhledá produkt, porovná ceny a provede nákup bez zásahu uživatele. Technologicky je to možné už dnes a největší výzvou je vybudování funkčního ekosystému a vyřešení legislativy.
Zaznamenáváte rostoucí poptávku po platbách kryptoměnami?
J. G.: Technicky je možné kryptoměnové platby integrovat, ale neexistuje po nich masová poptávka a v běžném maloobchodě nepřinášejí žádnou výhodu. Pro většinu obchodníků by znamenaly větší složitost a nižší důvěru. Výjimkou jsou některé velké mezinárodní společnosti, které mohou využívat stablecoiny pro přeshraniční vypořádání. Pro místní restauraci nebo obchod však kryptoměny nemají praktický význam.
Čím je specifický český platební trh v porovnání s Evropou?
J. G.: Česká republika patří mezi nejvíce inovativní trhy. Bezkontaktní placení se zde rozšířilo velmi brzy a dnes tvoří přibližně devadesát procent všech karetních transakcí. Zároveň však kolem poloviny obyvatel stále preferuje hotovost. Německo je v tomto ohledu ještě konzervativnější, zatímco Francie nebo jižní Evropa zaznamenaly rychlý posun k digitálním platbám. Rychlý rozvoj zaznamenalo například i Řecko, kde po hospodářské krizi vznikl silný tlak na digitalizaci platebního prostředí.
Jak se změnily platební návyky Čechů za posledních deset let?
J. H.: Počet aktivních karet vzrostl o padesát procent, tedy zhruba o pět milionů. Počet obchodníků, kteří přijímají karty, se více než zdvojnásobil přibližně na sto deset tisíc. Češi dnes utratí kartami v kamenném retailu trojnásobek částky oproti období před deseti lety. Výrazně roste i e‑commerce. Zatímco před deseti lety byla každá desátá karetní transakce online, dnes je to každá pátá. To potvrzuje síťový efekt, kdy růst počtu karet a míst akceptace navzájem posiluje přechod k bezhotovostním platbám, a to i u menších částek.
Jakou roli sehrál covid při změnách platebního chování?
J. H.: Covid výrazně urychlil přechod k bezkontaktním a digitálním platbám, i když Česko k nim mělo blízko už před pandemií. Hranice mezi online a offline nákupem se rozplývá a zákazníci často používají pouze mobilní telefon, který nahrazuje peněženku. Tento trend bude pokračovat a zásadním úkolem bude pomoci menším obchodníkům udržet krok s digitalizací a propojit jejich interní procesy s moderními platebními technologiemi.
Článek vznikl ve spolupráci s Komerční bankou.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist









