Trump je hrozbou pro českou ekonomiku. A nejde jenom o cla, je tu i další moment, který nás může poškodit

Americkým prezidentem se po Bidenově intermezzu opět stane Donald Trump. Stránky novin tak teď pochopitelně plní analýzy důvodů jeho překvapivě hladkého vítězství, prokládané implikacemi tu pro Ukrajinu, tam budoucí bezpečnost Evropy. Tyto úvahy jsou samozřejmě namístě, ochranná ruka Spojených států nad nejdříve západo-, posléze celoevropskou bezpečností byla od konce druhé světové války klíčová. Velkoústá vyjádření Trumpa o tom, že vyřeší válku na Ukrajině do jednoho dne, ponechme chvíli stranou a připravujme se na to, že myslí vážně svá slova o tom, že by v případě útoku na člena NATO napadenému nepomohl či že NATO rovnou opustí.  

To je pro nejbližší čtyři roky sice nenulové, ale nikoliv největší riziko – a existence dvaadvacátého dodatku americké ústavy dává naději, že příštím prezidentem, klidně z republikánské strany, bude někdo, kdo ví, že Portoriko je součástí USA či že Finsko není součástí Ruska, kdo nerozděluje státy na přátelské a nepřátelské podle salda obchodní bilance a komu nad postelí nevisí plakáty Roberta Stuarta mladšího či Williama Boraha. Ve zkratce někdo, kdo zbaví republikánskou stranu palinovsko-trumpovských nánosů nevzdělanosti, izolacionismu a hulvátství. 

Mnohem konkrétnější – co do pravděpodobnosti, že nastanou, i efektu, který způsobí – budou však kroky prezidenta Trumpa v oblasti ekonomické. Ty totiž budou mít dopady i na nás.