Před téměř třiceti lety, po pádu Berlínské zdi a po sametové revoluci v Praze, vznesl český prezident Václav Havel k americkým kongresmanům prozíravý apel: „Nejvíce nám pomůžete, když pomůžete Sovětskému svazu na jeho nezvratné, ale nesmírně složité cestě k demokracii.“

Dnes se zdají vyhlídky na demokracii v Rusku vzdálenější než v roce 1990, přesto Havlova slova hluboce rezonují. Snaha o trvalý mír v Evropě úzce souvisí s řešením „ruského problému“. Poslední vývoj války a světové politiky, včetně výsledku amerických prezidentských voleb, však nedává mnoho prostoru pro optimismus.

Také představa, že vojenská porážka může otevřít „okno příležitosti“ pro demokratickou transformaci, je mylná; historické příklady ukazují, že poražené režimy mohou přetrvávat dlouho po svých prohrách. Není divu, že sousedé Ruska v EU otevřeně vyzývají k válečné připravenosti. Celkově se zdá, že západní země se smířily s dlouhodobým soužitím s nebezpečným ruským režimem a snaží se minimalizovat související rizika co největší izolací Moskvy.

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • Jaká je role ruské diaspory v současném konfliktu?
  • Proč je zapojení různých hlasů nezbytné pro budoucnost Ruska?
  • Jaký odkaz zanechal Václav Havel pro dnešní ruské exulanty?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.