Praha chce od ČD koupit Nákladové nádraží Žižkov

Praha plánuje od Českých drah (ČD) za zhruba 1,43 miliardy korun s DPH koupit budovu Nákladového nádraží Žižkov s přilehlými pozemky. V pondělí to schválili městští radní, ještě o tom budou hlasovat zastupitelé. Město plánuje rozsáhlý památkově chráněný objekt zrekonstruovat a přeměnit na centrum s prostory pro kulturu, školským kampusem, byty či kancelářemi. Transakce kromě budovy zahrnuje i pozemky nutné pro stavbu tramvajové trati, která zajistí napojení čtvrti vznikající v areálu nádraží na MHD.

Na rozsáhlých nezastavěných pozemcích okolo nádraží má podle urbanistické studie, kterou město schválilo, v budoucnu žít až 15 tisíc obyvatel. Stavbu bytů tam už zahájila firma Central Group, dále tam projekty plánují Sekyra Group, Penta či Finep. Budova nádraží má podle plánů města po přeměně zajistit služby veřejné vybavenosti pro novou čtvrť a zároveň se stát celoměstsky významným kulturně‑společenským centrem.

„Předpokládáme významné školské stavby, nástavbu bydlení, případně polikliniku, zájem má Národní filmový archiv, jedná se o datovém centru,“ přiblížil primátorův náměstek Petr Hlaváček (STAN) možná využití budovy. Radní pro finance Zdeněk Kovářík (ODS) nicméně uvedl, že z ekonomického pohledu budou určitě muset převažovat ziskové způsoby využití. „Peníze za to, co jsme koupili, se nám nevrátí, s tím nepočítáme. Nesmí to ale pro nás znamenat ani korunu, kterou bychom platili do provozu, čili budeme hledat takové využití, které bude mít kladné skóre,“ řekl.

Budovu bývalého nádraží a příslušné pozemky vlastní ČD, které v minulosti založily společný podnik s developerskou firmou Sekyra Group za účelem rozvoje areálu. Firma proto má předkupní právo na parcely jižně od budovy nádraží, kde hodlá stavět byty. Donedávna měla i právo na odkup nádraží, kterého se však po jednání s Prahou a ČD nedávno vzdala výměnou za záruky od města, že nepřijde o možnost stavět byty v plánovaném rozsahu.

Funkcionalistická budova žižkovského nákladového nádraží byla postavená mezi lety 1934 a 1937 podle projektu architektů Karla Caivase a Vladimíra Weisse a od roku 2013 je památkově chráněna. Udělení ochrany předcházely dlouholeté boje místních obyvatel a aktivistů proti záměru developerů objekt zbourat. Budova je nyní z větší části prázdná, nachází se v ní několik provozoven či umělecký ateliér. Vlaky přestaly na nádraží definitivně jezdit 1. ledna 2016.