Tuzemská inflace v listopadu zůstala beze změny na meziročních 2,8 procenta. Nenaplnila se tak očekávání jejího pokračujícího nárůstu, když analytický konsenzus odhadoval zvýšení inflace na tři procenta a samotná centrální banka na 2,9 procenta. Přesto ale meziroční růst spotřebitelských cen zůstal zvýšený, a to i vlivem technického efektu nižší srovnávací základny konce loňského roku.
K meziměsíčnímu růstu spotřebitelských cen v listopadu přispělo zejména další zdražení potravin. Jejich meziroční růst při zahrnutí vývoje cen alkoholu a tabáku se již přiblížil ke třem procentům. Vyšší oproti říjnu byly rovněž ceny pohonných hmot, které tak částečně kompenzovaly pokles z předchozích tří měsíců. Meziročně byly sice ceny u čerpacích stanic stále o skoro osm procent nižší, tempo jejich poklesu se však oproti říjnu zmírnilo. O necelých osm procent byly naopak oproti loňsku vyšší regulované ceny, jejich meziroční růst ale zvolnil z důvodu postupného odeznívání efektu nižší srovnávací základny loňského roku. Mírně zpomalila i meziroční jádrová inflace, z říjnových 2,4 na 2,3 procenta v listopadu.
Cla, inflace a realita. Jaké dopady může mít návrat Donalda Trumpa na ekonomiku?
Poblíž tříprocentní horní hranice tolerančního pásma centrální banky meziroční celková inflace pravděpodobně zůstane také v prosinci. O tom, zda nakonec dojde k překročení této hranice, či nikoliv, do velké míry rozhodne předvánoční vývoj cen potravin. V lednu by se ale již inflace měla nacházet bezpečně uvnitř tolerančního pásma ČNB, když by se podle našich aktuálních výpočtů měla pohybovat kolem 2,5 procenta. I na lednovou inflaci bude stále do jisté míry působit nižší srovnávací základna, a proto ještě zůstane zvýšená. V dalších měsících roku 2025 by už podle naší prognózy měla klesnout blíže ke dvouprocentnímu cíli, či se dokonce dostat mírně pod něj.
Z hlediska struktury by k návratu inflace k cíli ČNB měl pomoci příznivý vývoj cen energií. Ty byly v letošním roce významným zdrojem růstu spotřebitelských cen, v roce příštím by ho ale měly naopak brzdit. To potvrzují i odhady Energetického regulačního úřadu, který pro rok 2025 očekává pokles cen elektřiny pro domácnosti v průměru zhruba o deset procent a u plynu o více než osm procent. Nižší náklady na energie by spolu se stále oslabenou spotřebitelskou poptávkou měly pomoci ke zmírnění jádrové inflace, která ale i tak v roce 2025 nejspíše zůstane mírně nad dvěma procenty. Tempem přesahujícím dvě procenta v příštím roce pravděpodobně porostou také ceny potravin.
Z důvodu zvýšené inflace ke konci letošního roku očekáváme, že ČNB na prosincovém zasedání přeruší snižování úrokových sazeb. Blížící se pauzu v uvolňování měnové politiky naznačila řada představitelů centrální banky, včetně guvernéra Michla. Bankovní radu, která se spíše než výhledem řídí současnými daty, nejspíše přesvědčí i růst mezd za třetí čtvrtletí, který byl výrazně vyšší, než ČNB čekala. Výhled pouze slabého růstu ekonomiky a návratu inflace ke dvouprocentnímu cíli bude ale podle nás stále vytvářet tlak na další pokles sazeb, který by tak v roce 2025 měl opět pokračovat.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
