Cla, inflace a realita. Jaké dopady může mít návrat Donalda Trumpa na ekonomiku?

Po zvolení Donalda Trumpa novým americkým prezidentem se vyrojila řada „zaručených“ scénářů o tom, že dopady na českou a evropskou ekonomiku budou minus ta či ona hodnota. V některých případech jsem s pobaveným úžasem pozoroval dokonce přesnost na miliardy korun. Faktem ale je, že moc nevíme.

Jisté je pouze to, že se s novou administrativou objevují rizika, která se mohou a nemusí naplnit. Jak moc se tedy máme strachovat?

Ve světě předpovídání a odhadů se konvenčně využívají tzv. referenční hodnoty (base rates). V případě Trumpa máme k dispozici minimálně jeho minulé funkční období, které nám může dobře posloužit. Rétorika kampaně se totiž často liší od reálpolitik vládnutí. Z hesla „dvacet procent cla na Čínu a deset na Evropu“ se nakonec v realitě může vyklubat něco jako „místo kompletní rekonstrukce pojďme vyměnit lustr a záclony“. To jsme viděli i v případě prvního Trumpova mandátu. Navzdory rétorice protekcionismu obchodní deficit USA narostl a dovozy vůči HDP zůstaly téměř stabilní.

Podobně i americká a světová inflace vzrostly jen velmi málo, a to na hodnoty kolem dvou procent, a to ještě patrně z jiných důvodů než „efekt Trump“. Zároveň americká ekonomika v předpandemických letech 2017 až 2019 rostla přibližně o 2,5 a evropská o dvě procenta ročně.

Další velkou inflační vlnu kvůli Trumpovi bych spíše neočekával, nicméně většina jeho protekcionistických opatření potenciálně tlačí ceny směrem nahoru. Proti tomu ale naopak jdou volnější regulace fosilních paliv. Trump si během své kampaně často „míchal balíček“ s kartou nazvanou „Bidenova inflace“. Dá se proto předpokládat, že nová administrativa bude v tomto směru opatrná. A rozpoutat inflaci někde jinde a sám zůstat v klidu je v dnešním světě asi tak jako zapalovat oheň u souseda, zatímco vítr fouká vaším směrem.

Hrozby obchodních střetů, dvě války a pomalejší snižování sazeb. Pro americké investory žádný problém, jejich optimismus je rekordní

3. 12. 2024 ▪ 4 min. čtení

Použijeme-li pro odhady toho, co se stane v následujících čtyřech letech, Trumpův první mandát, nečekejme nic dramatického. Část nakonec přijatých opatření jistě nebude v náš či obecně evropský prospěch a riziko sama o sobě představují, apokalypsa nás s největší pravděpodobností ale nečeká. Zároveň nezapomínejme, že jsme svébytnou ekonomikou a do značné míry máme svůj osud ve vlastních rukách a budování odolnosti není nikdy dost.

Autor je hlavní ekonom MND, působí také na katedře manažerské ekonomie FPH VŠE a na Institutu ekonomických studií UK