Česká justice vychází v evropském srovnání relativně dobře. Zatím. Patří mezi nejlevnější a současně – pro mnohé možná překvapivě – mezi nejrychlejší v EU. A to přesto, že je jednou z nejzatíženějších. V jádru však v mnoha ohledech stále více zaostává za společenským vývojem. Setrvává na svých starých, rakousko-uherských základech a nereaguje na čím dál hlubší a rychlejší změny ve společnosti.

Namátkou lze zmínit téměř absentující skutečnou digitalizaci, zastaralou strukturu soudů, vycházející z podmínek 19. století, či vnímání soudců jako úředníků svého druhu.

Zbývá vám ještě 90 % článku

Co se dočtete dál

  • Jak se česká justice umisťuje v evropském srovnání?
  • Jaké jsou klíčové problémy z pohledu digitalizace a soudní struktury?
  • Co znamená úloha Nejvyššího soudu v systému českého práva?
Vyberte si přístup na míru Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Vyzkoušet za 45 Kč
HN měsíční
90 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 329 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Koupit za 90 Kč
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Koupit na rok
Máte již předplatné? Přihlaste se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.