Hluk a znečištění násobně nad limity. Soudy řeší provoz na pražské výpadovce marně už 17 let

Stále na počátku je i po sedmnácti letech spor o zklidnění pražské ulice V Holešovičkách, která jako součást severojižní magistrály spojuje centrum metropole s výpadovkou na Ústí nad Labem. A to přesto, že soud už třikrát přikázal hlavnímu městu provést taková opatření, aby hluk i imise škodlivin nepřekračovaly hygienické limity.

Jenže tento verdikt pokaždé zrušil odvolací soud a naposledy přikázal, aby případ převzala nová soudkyně. Ta jej má na stole už třetím rokem a definitivní rozsudek je stále v nedohlednu. Naposledy projednávala případ první lednový pátek a jednání opět odročila.

Hygienické limity říkají, že průměrná hladina hluku nemá překročit 60 decibelů ve dne a 50 decibelů v noci. Jenže ten z dopravy v Holešovičkách ve dne pravidelně překračuje hranici 72 decibelů a v noci 64 decibelů. Hladina hluku se počítá logaritmicky a každé tři decibely znamenají zdvojnásobení. V případě dvanácti decibelů tak jde o šestnáctinásobek. A podobně jsou překročeny i limity imisí, například polétavého prachu či NO₂.

Město tvrdí, že dělá, co může – nechalo položit tichý asfalt, snížilo rychlost a lidem v okolních domech instalovalo protihluková okna. Jenže to příliš nepomohlo. Doprava po otevření tunelu Blanka mezitím vzrostla loni na 107 tisíc aut denně oběma směry – v roce 2014 před jeho otevřením jich bylo podle dat Technické správy komunikací 68 tisíc, v roce 2019 pak 88 tisíc.

Město zvažuje zavést v ulici místo autobusu trolejbusovou linku, ale ani to podle jeho propočtů nepomůže. Hluk to v nejexponovanějších místech sníží jen o jednu desetinu decibelu. Právě z měření pro možnou elektrifikaci autobusové linky 201 vycházejí poslední čísla o hluku a počtu aut z loňského roku.

Tady bude klid! Koncerty v branických ledárnách se musí ztišit, přikázal soud

4. 7. 2024 ▪ 4 min. čtení

Snížit hluk a imise přikázala již třikrát soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 Petra Lukášková. Při posledním rozhodnutí v prosinci 2021 dala městu na nápravu tři roky. Poukázala například na to, že v jiných místech, kde je mnohem menší zatížení dopravou, stát staví obchvaty měst, aby ulevil jejich obyvatelům. Upozornila také, že stavební povolení pro tunel Blanka, který do Holešoviček ústí, výslovně uvádělo, že před jeho uvedením do provozu musí být provedena přesně definovaná protihluková opatření. A ta Praha neudělala.

Verdikt ale opět zrušil odvolací soud, který Lukáškové vyčetl, že si nevyžádala aktuální měření. A prvoinstančnímu soudu také přikázal srovnat situaci s jinými místy v Praze.

Případ tak v létě 2022 začala řešit nová soudkyně Jana Špotová, která ale dosud příliš nepokročila. Při pátečním jednání soudu právní zástupkyně magistrátu Yvette Jamalová nově dodané výsledky měření hluku a počtu vozidel začala opět zpochybňovat. „Jsou to měření, která si zadalo samo město a používá je ve svých materiálech,“ oponoval právní zástupce obyvatel Holešoviček – a také jeden z těch, kdo tam bydlí – Zdeněk Kuneš. 

Místní podle Jamalové také nesplnili úkol odvolacího soudu – doložit porovnání, jak jsou na tom jiná místa v metropoli. Kuneš to odmítá s tím, že porovnání existují. A v nich je ulice V Holešovičkách mezi těmi s největším znečištěním z dopravy v metropoli. „A z těch, kde je v jejich těsné blízkosti bytová zástavba, je na tom naše ulice úplně nejhůře,“ argumentoval daty ministerstva životního prostředí.

Podle něj je na městu, jak to vyřeší – ať již protihlukovými stěnami, zahloubením či svedením dopravy jinam. „Ve stále platném akčním plánu boje proti hluku je uvedeno, že se plánuje zahloubení ulice V Holešovičkách,“ dodává Kuneš.

Soudkyně Špotová jednání odročila na březen. Do té doby by měly být výsledky nových měření imisí, která v lokalitě po celý loňský rok prováděl Český hydrometeorologický ústav. Pak pravděpodobně poskytne městu opět čas, aby na nová zjištění reagovalo.