Konkurence na trhu potravin: Může přílišná síla maloobchodních řetězců ovlivnit ceny a kvalitu potravin?

Jeden ze známých citátů Benjamina Franklina říká, že „unce prevence vydá za libru léčení“. V hospodářské politice toto platí jakbysmet. Jednou z oblastí, která v tomto kontextu stojí u nás za povšimnutí, jsou ceny potravin a fungování (agro)potravinových trhů, které se dostaly pod drobnohled zejména v důsledku turbulencí v letech 2022 a 2023. 

Tyto lze dělit mnohými způsoby, nicméně pro účely tohoto příspěvku zvolme klasický vertikální řetězec, a sice ve formě prvovýrobci, zpracovatelé (v různých formách) a maloobchod. Jaká je na jednotlivých stupních konkurence? Nejdříve uveďme, že ÚOHS a další aktéři mají několik vodítek, podle nichž se mohou rozhodovat. Pokud nebudou uvažovat časté vytváření kartelů samo o sobě, pak se primárně jedná o měřítka koncentrace odvětví. Minimálně dvě z nich lze doporučit v podmínkách české ekonomiky: standardní Hirschman-Herfindahlův index (dále již jen HHI), který sčítá kvadráty tržních podílů jednotlivých firem. To tedy znamená, že čím méně je na trhu opravdu velkých hráčů, tím vyšší index bude. Příkladně: situace, v níž jedna firma ovládá 50 procent trhu a další jsou již rozdrobenější, je z pohledu takto pojaté koncentrace „horší“, než pokud tři firmy ovládají každá jednu čtvrtinu trhu.