Proč neomezené volno funguje spíše jen na papíře? Těžila z něj třetina zaměstnanců a zbytek dělal za ně

Pro marketingovou agenturu Effectix to byl přirozený krok. V rámci přechodu na takzvané svobodné řízení, které oslabuje roli šéfů a počítá s větší účastí každého zaměstnance na chodu firmy, zavedl ředitel Karol Veleba také neomezené placené volno. Nyní, po dvou letech zkušeností s tímto atraktivním zaměstnaneckým benefitem, byla ale firma nucena začít přehodnocovat svůj přístup. Odměňoval totiž prospěcháře, a naopak trestal ty, kteří vůči podniku cítili odpovědnost.

Řada firem začala neomezenou dovolenou testovat jako nástroj, který má pomoci zaměstnancům sladit pracovní a osobní život. Jde také o zajímavou výhodu, která může firmě pomoci prosadit se oproti konkurenci na pracovním trhu a přilákat nové zaměstnance. Po letech zkušeností ale firmy přichází i na nedostatky, které tento koncept má. Může totiž fungovat, jen pokud jsou na to nastavení všichni zaměstnanci či jsou pod dostatečnou kontrolou.

Když si Veleba letos vyhodnotil dvouleté fungování neomezeného placeného volna ve své firmě, věděl, že musí udělat změny. Z 90 lidí pracujících pro firmu totiž z tohoto benefitu těžila jen část, a to ještě na úkor ostatních. Průměrně si vybrali 29 volných plně placených dní ročně, počet se ale u každého ze zaměstnanců velmi lišil. „Třetina kolegů si vybrala tolik volna jako zbývající dvě třetiny firmy. Část lidí se v tom naučila chodit a využívala tento benefit na maximum, což ale mělo negativní vliv na většinu, která to za ně nakonec musela odmakat,“ popisuje Veleba.

Původně nastavená pravidla byla přitom jednoduchá. Pracovníci měli nárok na libovolný počet volných dní či tzv. sick days dle potřeby a bez toho, aby přišli o část výplaty. Pokud se tedy domluví se zbytkem týmu a ten bude souhlasit. Podle Veleby ale někteří z pracovníků tuto možnost začali vnímat až moc jako něco, na co mají nárok. Necítili odpovědnost vůči firmě a benefit zneužívali.

Na tenhle inzerát nemá cenu odpovídat. Firmy stále častěji vypisují pracovní pozice „pro duchy“

18. 2. 2025 ▪ 4 min. čtení

Šlo přitom hlavně o ty pracovníky, kteří se k agentuře přidali v posledních dvou letech. A to právě na základě toho, že nabízela tuto zajímavou zaměstnaneckou výhodu. Asi třetinu všech zaměstnanců proto Veleba propustil. „Stále jsem přesvědčený, že model má velký smysl, a chceme v něm pokračovat. Jen musíme výrazně lépe hledat a vybírat, koho si do firmy pustíme,“ uzavírá Veleba.

Rozdílů v čerpání počtu volných placených dní si všímají i v online supermarketu Rohlík, kde mají tento benefit možnost využít všichni „kancelářští“ zaměstnanci od roku 2021. „Nejdelší vybraná dovolená v naší společnosti dosáhla 41 dnů, tedy 8,1 týdne. Někteří zaměstnanci ji čerpají aktivně, zatímco jiné musíme naopak podporovat, aby si vybrali alespoň základní čtyři týdny dovolené,“ popisuje mluvčí firmy Denisa Morgensteinová. I podle ní je neomezené volno pro lidi lákavým benefitem, v Rohlíku na něj ale dohlíží manažeři jednotlivých týmů.

Přitom právě šéfové mívají zpravidla největší problém si volno vybírat. Potvrzuje to i personální ředitelka technologické firmy Seyfor Martina Chloupková. Tento podnik nabízí neomezenou dovolenou více než dva roky – málo ho využívá ale právě management, který má zpravidla vyšší pocit odpovědnosti vůči své práci. Dle Chloupkové si zároveň firma na možnost mít dovolenou bez omezení stále zvyká.

„V prvních měsících jsme vnímali určitou nedůvěru ze strany zaměstnanců, zda tento benefit opravdu myslíme vážně. Nyní hodnotíme tento krok velmi pozitivně,“ doplňuje šéf Seyforu Martin Cígler. Podle něj jsou lidé ve firmě motivovanější a pracují efektivněji, ale nikdo z nich dny volna navíc nezneužívá. Ve výsledku si průměrně vyberou okolo šesti pracovních týdnů volna.

Odlišných zkušeností mezi firmami s nabídkou placeného volna navíc si všímají i odborníci. „Neomezené volno se na první pohled může zdát jako atraktivní benefit, ale v praxi může často přinášet problémy. Pro mnoho firem to je spíše marketingový nástroj než skutečně efektivní benefit,“ hodnotí například Václav Cejthamr, který vede katedru managementu na Fakultě podnikohospodářské VŠE. 

Dle experta není jednoduché čerpání dovolených v tomto režimu uřídit, může podle něj skutečně fungovat jen u pracovníků, kteří mají vnitřní motivaci a nesou odpovědnost za výsledky své práce.