Americký valentýnský masakr: Trump propustil tisíce epidemiologů, zemí se přitom šíří spalničky a černý kašel

Make America Healthy Again – Udělejme Ameriku zase zdravou zemí. Prezident Donald Trump začal s novým ministrem po boku prosazovat svou představu o přístupu k veřejnému zdraví ve Spojených státech. Nařídil propustit tisíce zaměstnanců resortu zdravotnictví dohlížejících na prevenci a epidemie. Nově ustanovená komise se zároveň začíná zabývat očkovacím kalendářem pro děti proti nemocem, jako jsou černý kašel či spalničky. V zemi přitom probíhají lokální epidemie právě těchto nemocí.

O tom, že se Trumpovy personální škrty mezi federálními zaměstnanci dotknou i orgánů ministerstva zdravotnictví, spekulovali podle deníku Washington Post tamní úředníci už týdny. Nakonec se tyto hrozby naplnily v pátek a v průběhu víkendu, když dostaly výpověď tisíce pracovníků hygieniků či epidemiologů a dalších úředníků.

V rámci této vlny propouštění, které úředníci už přezdívají valentýnský masakr, skončili na doporučení resortu zdravotnictví především lidé ve zkušební době – jednak úplní nováčci, ale také zaměstnanci, kteří byli nově přesunuti na jinou pozici. Celkem 1300 lidí, to znamená 10 procent všech zaměstnanců, mimo jiné odejde z Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC), dalších 1500 lidí pak z amerického Státního zdravotního ústavu.

Trump s prvními rozhodnutími počkal na dobu, kdy do funkce oficiálně nastoupí jím nominovaný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy Jr. Ten složil slib ve čtvrtek. Americký Senát ho potvrdil po sérii slyšení, v rámci nichž se ho senátoři ptali na jeho předchozí negativní postoje vůči očkování či potratům. Okolo potřebnosti vakcín se senátoři točili nejdéle – Kennedy nakonec slíbil, že nebude měnit momentálně platný americký očkovací kalendář, na jehož základě lékaři doporučují vakcíny pacientům.

Tikající bomba amerického zdravotnictví. Co ukázala vražda šéfa pojišťovny a co čekat od Trumpovy vlády?

14. 1. 2025 ▪ 8 min. čtení

Přesto hned v úterý oznámil, že začíná úřadovat jím zvolená a Trumpem schválená komise, která se bude zabývat nutností doporučovat očkování dětem. Ta se běžně podávají i v Evropě za účelem předcházet šíření nebezpečných chorob, jako jsou zarděnky, spalničky či dětská obrna. Kennedyho odborníci mají přitom posoudit, zda vakcíny, ale také pesticidy, mikroplasty či antidepresiva, nemohou mít vliv na nárůst počtu chronických onemocnění v zemi, jako jsou cukrovka a obezita.

To vše se ale děje v době, kdy USA sužují lokální epidemie některých ze zmiňovaných nemocí. Například na západě státu Texas se šíří spalničky. V lednu pak média informovala o zřejmě největší epidemii tuberkulózy v historii USA, která propukla ve státě Kansas. Země se zároveň od roku 2022 potýká s epidemií ptačí chřipky šířené převážně mezi zvířaty, v lednu ale orgány informovaly o prvním lidském úmrtí na tuto nemoc.

Místní odborníci i úředníci jsou zděšení z toho, že Trump zároveň zpřísnil podmínky, za nichž smí zaměstnanci státem zřizovaných organizací komunikovat jakákoli doporučení navenek. Do jednotlivých amerických států se tak například pomalu dostávají informace o tom, jak postupovat právě v případě epidemií. „Prezident Trump zadržuje základní zdravotní informace, na které se veřejné agentury a poskytovatelé péče napříč zemí spoléhají. Riskuje zdraví Američanů,“ řekl například televizi CNN komisař veřejného zdraví ve státě Massachusetts Robbie Goldstein. 

Zejména zmíněné CDC sdružující epidemiology přitom patří mezi světově uznávané orgány a jeho doporučením naslouchá i Evropa včetně českých odborníků. Předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek nicméně nepředpokládá, že by mohlo dojít k dramatickým změnám v americkém očkovacím kalendáři. „Všechna doporučení jsou vždy postavena jen na odborných znalostech,“ věří expert.

Trumpovy kroky mohou být z globálního pohledu určitým symbolem. Proočkovanost na řadu nemocí totiž roky mírně klesá po celém světě, včetně Česka. Například proti zmíněným spalničkám dostalo v roce 2023 alespoň jednu dávku očkování 83 procent dětí do pěti let věku, v roce 2019 to ale bylo 86 procent. K úplnému vymýcení této nemoci, tedy pro dosažení takzvané stádní imunity, je ale dle odborníků třeba proočkovanost populace 95 procent. 

„Je možné, že ten celosvětový trend se začne k nám víc a víc dostávat. Lidé budou mít daleko větší výhrady k očkování. Důvěra v instituce a právní řád se mění a lidé si mohou začít říkat, proč by měli naslouchat nějakým doporučením. Je to spíše epidemie skepse a strachu,“ myslí si zdravotnický expert Jakub Hlávka, který při Masarykově univerzitě vede Institut pro zdravotní ekonomii, politiku a inovace.