Probudí se po volbách Německo? Šest stran a šest návodů, jak ven z letargie – všechny na dluh

Německo, jemuž letos hrozí třetí meziroční pokles ekonomiky po sobě, je na tom z hlediska dynamiky mezi velkými průmyslově vyspělými zeměmi nejhůř. Investiční aktivita ochabuje, tamní firmy jdou se svým kapitálem kvůli drahé energii i byrokracii raději do ciziny. Nezaměstnanost zvolna stoupá, ale podnikatelé současně nemohou sehnat pracovníky s potřebnou kvalifikací. V zemi stoupá odpor vůči nelegálním migrantům a sílí obavy z poklesu životní úrovně. Tyto a mnohé další problémy jako třeba dostupné bydlení čekají příští koaliční vládu, jež vzejde z nedělních předčasných voleb do Německého spolkového sněmu (Bundestagu). 

Všechny hlavní politické strany usilující o přízeň voličů, včetně favorizované konzervativní unie CDU-CSU, slibují všem „dobré bydlo“, přičemž cílí na odlišné příjmové a sociální skupiny. Je to vidět na jejich návrzích a slibech, jež mají změnit daňovou soustavu. 

„Návrhy na změnu daní během předvolební kampaně patří k Německu stejně tradičně jako nafukovací balonky, propisovačky v barvách jednotlivých stran, jako opékané klobásy a slanečci,“ uvádí v předvolební analýze Ústav pro hospodářský výzkum z Kolína nad Rýnem. 

Uleví se skoro všem, slibuje SPD

Sociální demokraté (SPD), kteří by jako spolkového kancléře opět rádi viděli Olafa Scholze, navrhují daňové úlevy, jež se podle jejich předvolebního programu dotknou 95 procent daňových poplatníků, v prvé řadě rodin s dětmi. Jako „hit“ nabízejí zvýšení zákonem celostátně stanovené minimální hodinové mzdy z letošních 12,82 eura na rovných 15 eur od ledna 2026. To je ovšem něco, o čem nechtějí ani slyšet svobodní demokraté (FDP), známí svojí podporou soukromého byznysu. 

SPD také slibuje, že prosadí snížení současné sedmiprocentní sazby DPH u potravin o další dva procentní body (standardní sazba činí 19 procent).

„Z toho budou mít prospěch rodiny s nejnižšími příjmy, u nichž je podíl výdajů na nákupy potravin nejvyšší,“ argumentuje SPD ve svém volebním programu. 

Sociální demokracie a také Zelení hodlají zdaňovat přibližně stejně všechny příjmové skupiny s výjimkou nejvyšší, kde chtějí přitvrdit. To by se týkalo jednotlivců bez rodiny s ročním příjmem nad 100 tisíc eur hrubého. 

Jak pro SPD, tak Zelené, jejich dosavadního koaličního partnera, platí pravidla, že přerozdělovat se musí „shora dolů“, nikoli opačně, a investiční aktivitu je žádoucí povzbuzovat z veřejných zdrojů. Zelení v této souvislosti navrhují vytvořit Investiční fond Německa, který by do roku 2030 disponoval zhruba půl bilionem eur. 

Konzervativní unie CDU-CSU a také svobodní demokraté (FDP) na to jdou opačně – se stoupajícím příjmem by měla daňová zátěž klesat. FDP hodlá změnit stav, kdy ten, kdo se poctivě živí vlastními rukama, platí nejvyšší daně. „Lidé jsou jenom málo podněcováni k tomu, aby více pracovali,“ uvádí v předvolebním programu strana, podle které si Němci mohou udržet svoji životní úroveň pouze za předpokladu, že budou více a déle pracovat než dosud. Mzda vyplácená za přesčasovou práci by podle FDP neměla podléhat dani. 

Autor HN

Proč jsou Němci kaput. V češtině vychází kniha, která vysvětluje, co pokazili a jak z toho ven

21. 2. 2025 ▪ 7 min. čtení

Dalším opatřením je posunout příjmovou hranici, od které platí nejvyšší daňová sazba, jež letos činí 42 procent. Vztahuje se na poplatníky s příjmem zhruba nad 68 tisíc eur ročně, FDP prosazuje posunutí této hranice na 96 600 eur ročně. 

Ve zdaňování příjmů fyzických osob jsou podle očekávání nejradikálnější krajně levicové strany – Die Linke a Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW), které se od ní odtrhlo. Obě prosazují rozsáhlé úlevy pro nejnižší příjmové skupiny a naopak drastické zdanění nejvyšších příjmů (přes 50 procent), včetně kapitálových výnosů (nyní je to 25 procent). Z vyšších příjmů by se podle nich mohla financovat například výstavba levných bytů. Levice (Die Linke) se ve své daňové politice řídí heslem: „Nechceme žádné miliardáře!“

Levicové strany se chtějí zasadit o nižší sazbu DPH. Na rozdíl od sociálních demokratů hovořících jen o potravinách by se to mělo týkat i vybraného nepotravinářského zboží, aby se zlepšila situace rodin s dětmi. 

Jak dále zdaňovat podniky

Konzervativní unie (CDU-CSU) a svobodní demokraté (FDP) považují současnou průměrnou daňovou zátěž podniků (kolem 30 procent) za neúnosnou. Ještě radikálnější jsou v tom svobodní demokraté. 

„Pro obnovení hospodářského růstu a oživení investiční aktivity je klíčové zmírnění daně z firemního zisku, a to postupně o pět procentních bodů,“ míní šéf mnichovského Ústavu pro hospodářský výzkum Clemens Fuest. FDP se však i 25 procent zdá mnoho. Pro zdaňování firemních zisků požadují ještě nižší sazbu. 

Snížit daně firmám chce i krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD). Podnikové zdanění by se mělo „přiblížit mezinárodní konkurenční úrovni“. Stát musí také zrušit například dědickou daň i daň z nemovitostí, pokud ji vlastník používá pro vlastní potřebu. Populistické návrhy AfD by znamenaly ztrátu rozpočtových příjmů odhadovanou na více než 100 miliard eur ročně. 

Levice s BSW si vzaly na mušku „nadměrné podnikové zisky“, které podle nich podněcují inflaci. Voličům slibují, že na ně uvalí mimořádné daně, jejichž výnos využijí „k veřejnému prospěchu“. 

Pravicově populistická Alternativa pro Německo (AfD) i krajní levice slibují voličům „daňové dárky“ a další sociální výhody, jež by podle privátních ekonomů například vůbec nepodněcovaly nezaměstnané k hledání práce.   

AfD prohlašuje, že jednou zasedne ve spolkové vládě, protože jí v poslední době dává hlas zhruba pětina německých voličů. Stranu na své sociální síti X několikrát podpořil americký miliardář Elon Musk. V lednu také vedl více než hodinový rozhovor s kandidátkou na kancléřku a spolupředsedkyní AfD Weidelovou. 

AfD prosazuje také nejostřejší protiimigrační politiku, i když současně tvrdí, že proti přílivu kvalifikovaných migrantů nemá námitky.

Její postoj v poslední době částečně převzal předseda CDU Friedrich Merz, který již předložil pětibodový program na zmírnění problémů s nelegálními migranty. 

Volání po obnovení jádra

CDU ve svém programu uvádí, že skoncuje s „ideologicky motivovanou politikou předchozí vládní koalice. „Energetická a klimatická politika musí fungovat pro lidi, nikoli proti nim,“ prohlašuje její předseda Friedrich Merz. 

Strana definitivně neodepisuje jadernou energii (na rozdíl od Zelených), hodlá podpořit výzkum spojený s malými modulárními reaktory. „Přezkoumáme, zda bude možné znovu uvést do provozu nedávno odstavené jaderné elektrárny,“ uvádí ve svém programu CDU, jež chce do roku 2030 vydávat na výzkum a vývoj sumu odpovídající 3,5 procenta ročního HDP.  

Pro obnovení jaderné energetiky se vyslovuje také AfD (sociální demokraté v tom nejsou jednotní, Zelení jsou jasně proti). AfD současně kritizuje odstavování uhelných elektráren, které podle ní skýtají „jistotu“. 

Elektroauta nemají jednoznačnou podporu

Velkým tématem, které zajímá německou veřejnost, je podpora prodeje elektroaut. Zde se přístup stran majících reálnou šanci dostat se do Bundestagu liší. Sociální demokraté i Zelení, kteří zároveň prosazují rychlostní limit na dálnicích 130 kilometrů za hodinu, chtějí obnovit nákupní pobídky, zrušené vládou koncem roku 2023. V důsledku toho se prodej elektroaut v Německu prudce propadl.

Pobídky by se týkaly pořízení nejenom nových elektroaut, ale i lehce ojetých, včetně firemní flotily a leasingu. Stát by měl z veřejných zdrojů urychlit výstavbu dobíjecích stanic. Zelení současně tvrdí, že autům musí více konkurovat veřejná doprava, hlavně železniční. Dopravní infrastruktura ovšem vyžaduje značné investice, a proto je podle nich nezbytné, aby si na ni stát půjčoval.

Svobodní demokraté (FDP) s nákupními pobídkami pro EV nepočítají. Naopak, zastávají názor, že není dobré odstupovat od spalovacích motorů. Podobně to vidí konzervativní unie, podle které je nesmysl, aby se počínaje rokem 2035 nemohla v zemích EU přihlašovat nová auta se spalovacím motorem. Termín by se měl odložit na neurčito.

Spalovacích motorů se zastává také AfD, jež argumentuje, že elektroauta se nemohou bez státní podpory na trhu prosadit.