Když Evropa přišla v roce 1985 s jednotným vnitřním trhem, svět byl menší, jednodušší a méně integrovaný, píše ve své zprávě nazvané Much more than a Market bývalý italský premiér a prezident Institutu Jacquese Delorse Enrico Letta. Od té doby se ale svět změnil a podle Letty je potřeba, aby se změnil i jednotný trh. Evropu totiž trápí ztráta konkurenceschopnosti, kterou mohou prohloubit ještě chystaná americká cla. Například podle studie Oxford Economics by kvůli nim pravděpodobně došlo ke zpomalení růstu evropské ekonomiky. Vliv by mohla mít také na snížení soukromých investic, což by vedlo k dalšímu poklesu konkurenceschopnosti EU.

Mezinárodní měnový fond přitom upozorňuje, že případná Trumpova cla na zboží z Evropy jsou minimální v porovnání s bariérami, které státy EU vytváří na jednotném trhu. MMF odhaduje, že například u zboží tyto mimocelní bariéry odpovídají v průměru 44procentním clům, což je třikrát více než překážky mezi státy v USA. Ještě větším bariérám čelí služby. Ty odpovídají podle MMF zhruba 110procentním clům. 

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • Jaké jsou největší překážky na vnitřním trhu EU?
  • Co je potřeba udělat ke snížení bariér a dokončení jednotného trhu?
  • Co brání tomu, aby EU snížila byrokracii a fragmentaci na vnitřním trhu?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Chcete vědět, co se děje v české a světové ekonomice? Co si o aktuálních trendech myslí lidé z byznysu, majitelé firem a jejich šéfové? Každý týden v pátek vám naši top autoři přinášejí výběr toho nejlepšího a pohled z byznysové strany. Odebírejte Byznys newsletter.