Historická, podobně jako vojenská věda nebo bezpečnostní studia zjistily již dávno, že důkladné probírání alternativních scénářů minulosti i budoucnosti pomáhá při snaze o pochopení předpokladů a zázemí skutečného dění. Ze světové historiografie je v tomto směru snad nejproslulejší a prodejně nejúspěšnější (vědecky velmi problematická) kniha britského, na Harvardu působícího historika Nialla Fergusona The Pity of War. Autor v ní došel k závěru, že se Británie neměla zapojovat do světové války, která by bez ní rychle skončila německým vítězstvím a následnou demokratizací kontinentální Evropy pod německým vedením. Británii by to dovolilo udržet si impérium.

Velkou tradici má dějepisné „gdybanie“ v Polsku. Wlodzimierz Borodziej kdysi odpověděl na úvahy nacionálních konzervativců, zda by nebylo bývalo lepší vstoupit do druhé světové války po boku nacistického Německa a společně s ním porazit Sovětský svaz, brilantní analýzou takovéto alternativy. Doložil, že by se možná podařilo porazit Sovětský svaz, nicméně by takové angažmá následně přineslo definitivní konec existence polského národa.

Dnes řeší znalci jak východní Evropy a Ruska, tak evropských bezpečnostních struktur otázku, jakým způsobem oslovit veřejnost, aby si uvědomila naléhavost nebezpečí, které se rýsuje nejen na ukrajinské frontě, ale v důsledku ruských hybridních útoků už v celé Evropě.

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • Jak přesně Masala popisuje průběh ruského útoku na etnicky ruské území Estonska v roce 2028.
  • Které slabiny NATO a evropských států by ruská operace využila k oslabení aliance.
  • Jakou roli hraje únava veřejnosti a demobilizace evropských společností.
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.