Je evropské čekání na další „Modrý banán“ spíše „čekáním na Godota“?

Všichni jsme si všimli, že evropský průmysl zrovna nezáří. Podle posledních čísel Eurostatu se eurozóna na konci minulého roku nacházela přibližně čtyři indexové body pod rokem 2021, EU pak okolo dvou. Krátkodobé důvody jsou nasnadě: vyšší nákladové položky za energie, regulatorní tlak nízkoemisních snah, slabší globální poptávka a vyšší úrokové sazby. I ty dlouhodobé jsou zřejmé, předně pokračující pomalé snižování váhy průmyslu v ekonomice, sveřepější konkurence z jiných průmyslových regionů, chybějící nová centra rozvoje, regulatorika a nedostatečné výdaje na výzkum a vývoj.

Když se řekne průmyslová výroba, řada lidí si představí auta, v lepším případě k tomu stroje a zařízení, ještě v lepším případě elektroniku. Ta ovšem obsahuje řadu dalších položek, například potraviny, chemikálie, léky, kosmetiku, nebo dokonce třeba ocel, elektřinu, či v širším záběru dokonce stavebnictví. A právě dlouhodobý útlum v oné „těžké“ oblasti a „nerozvoj“ ve zpracovatelské části jsou tím, co nás primárně trápí. Průmysl je totiž zásadní pro jakoukoli ekonomiku. Na jednu stranu je hezké, že si po masáži zajdeme na flat white, ale bohužel masážní olej a espresovar musí také někdo vyrobit, jinak to přece jen nebude úplně ono. Byť neexistují přesné odhady, tak podle těch dostupných je multiplikační efekt jednoho v průmyslu vytvořeného pracovního místa kolem dvou až tří nových pracovních míst ve službách.

Co přinese nová dohoda EU o čistém a konkurenceschopném průmyslu? Z utajovaného dokumentu unikly první informace

20. 2. 2025 ▪ 6 min. čtení

V Evropě jsme se dlouho holedbali, jak jsme efektivní, kreativní, disponujeme průmyslovými koridory typu Modrého banánu, tedy regionu od Milána po Liverpool, a jak jsme přizpůsobiví. Poslední vývoj zpod našich spících hlav postupně vytáhnul téměř všechny vavříny. Navíc není zcela jasné, kudy se Evropa bude dále ubírat a jaká geografická a produktová centra by měla rozvíjet. Dřívější spoleh na průmyslové koridory, které na sebe měly navázány i patřičnou logistickou a další infrastrukturu, je v podstatě passé a v jiných oblastech hrajeme tak trochu druhé housle.

Prozatím to tedy úplně nevypadá, že bychom na obzoru viděli nový „Modrý banán“, ani geograficky, ani z jiných hledisek, a inovační podmínky jako ze Silicon Valley tu také nejsou příliš časté. Pro rozvoj dalších center a směrů vývoje budou asi potřeba „notičky“ (rozuměj strategie), zejména nyní, kdy se svět spíše zase posouvá blíže ke konkurenci než ke kolaboraci. O tom konečně hovoří i Draghiho zpráva. Každopádně je vždy lepší být konstruktivní, umět problémy pojmenovat a řešit, a to místo neustálého pláče, stěžování si a házení veškeré viny na Green Deal a jeho derivace.