Dlouhá léta bylo stíhání politických osobností na Slovensku prakticky nemyslitelné. Nepsaný pakt mezi politickými stranami zajišťoval, že se sice vzájemně rétoricky napadaly, ale zdržovaly se toho, aby policie stíhala korupční kauzy spojené s politickými elitami.

Dobře to ilustruje dnes již legendární výrok ministra obrany Roberta Kaliňáka z roku 2017, že „korupci v nejvyšších politických kruzích nelze stíhat, protože prostě neexistuje“. Tuto poznámku pronesl v reakci na dotazy novinářů, proč policie aktivně nevyšetřuje obvinění z korupce vůči vlivným osobám napojeným na Směr. Přitom právě předchozí kabinet Roberta Fica byl odstaven od moci v souvislosti s masovými demonstracemi, které v roce 2018 vyvolala vražda investigativního novináře Jána Kuciaka, a také kvůli kleptokratickým vazbám šéfa Směru na spřátelené oligarchy.

Zbývá vám ještě 90 % článku

Co se dočtete dál

  • Jak mění návrat strany Směr k moci podobu slovenského právního státu?
  • Jak je na Slovensku přetvářen soudní systém?
  • Jak probíhá na Slovensku stíhání opozice?
Předplatné bez reklam první 2 měsíce za 80 Kč
  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit
Máte již předplatné? Přihlásit se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.