Český byznys kritizuje Brusel: chybí dialog a skutečný jednotný trh

Střet světů. Tak by se dalo popsat čtvrteční setkání českého byznysu s vysoce postavenými Čechy působícími v Evropské komisi. Všichni se shodli, že pokud má Evropa obstát v globální konkurenci, musí se odstranit bariéry bránící skutečně jednotnému trhu. Firmy i odbory si však zároveň stěžovaly na nedostatečnou komunikaci, protichůdná pravidla a pomalé rozhodování.

Podle zástupců komise dialogy s průmyslem probíhají, nicméně v nich často chybí český prvek. „Doporučuji se účastnit hlavně setkání s jednotlivými generálními ředitelstvími v Bruselu. Ta mají na debaty více času než samotní eurokomisaři,“ vyzvala zástupce firem Petra Němečková, členka kabinetu místopředsedkyně komise Teresy Riberaové.

Na akci s názvem Konkurenceschopná Evropa spolupořádané HN, podobně mluvil i Alexandr Hobza z kabinetu eurokomisaře pro vnitřní trh Stéphana Séjourného. Podle něj se snaha komise „naslouchat“ zvyšuje. S tím souhlasí i Martin Vohánka, zakladatel a CEO společnosti Eurowag, podle kterého ale hlubší a pravidelný dialog stále chybí. „Potřebujeme nové formáty, jako bylo nedávné jednání s automobilovým průmyslem. Zástupci byznysu musí sedět u stolu,“ řekl.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

HeroHero Gazetisto Forendors

Dekarbonizace vs. konkurenceschopnost

Konference navázala na nedávné zveřejnění plánu Clean Industrial Deal, jehož cílem je posílit konkurenceschopnost evropského průmyslu a zároveň pokračovat v boji s klimatickou změnou. „Důvody pro dekarbonizaci nezmizely, naopak. Dnes je to i otázka ekonomiky – snížení závislosti na dovozu energie a efektivnější nakládání s materiály,“ vysvětlila Němečková.

Zástupci firem dekarbonizaci nezpochybňují, ale volají po změně přístupu a opuštění ambiciózních emisních cílů. „ Kdyby byly Kompas konkurenceschopnosti a Clean Industrial Deal zveřejněny čtyřmi lety, pořád bychom nesouhlasili s nedosažitelným cílem 90procentního snížení emisí CO2 do roku 2040, ale jinak by to  byl poměrně realistický dokument. Bohužel se svět zásadně změnil a návrh dostatečně nereaguje ani na eskalující ekonomické problémy EU, ani na geopolitické změny,“ kritizoval Petr Jonák ze Svazu průmyslu a dopravy.

Vohánka dodal, že přechod od fosilní k zelené ekonomice bude nevyhnutelně náročný, a Brusel by měl víc naslouchat potřebám firem. „Evropa má víc klacků než mrkve,“ pomohl si ke shrnutí situace rčením známým z angličtiny, které odpovídá českému „cukru a biči“.

Podle Jonáka není hlavním problémem Evropy Green Deal, ale skutečnost, že jednotný vnitřní trh nefunguje a chybí také jednotný kapitálový trh. S tím souhlasí i Hobza, který se podílel na přípravě známé Draghiho zprávy o konkurenceschopnosti EU: „Dokončení vnitřního trhu by byla nejlepší inovační politika, jakou si Evropa může přát.“

V druhé části setkání se pozornost přesunula právě k inovacím a produktivitě. Hobza upozornil, že ač má Evropa srovnatelný počet start-upů jako USA, mnoho z nich ji brzy opouští – často kvůli složitému přístupu k rizikovému kapitálu a roztříštěnému regulačnímu prostředí. „Jeden úspěšný portugalský start-up se pokusil podnikat ve Španělsku a skončilo to fiaskem,“ uvedl.

Evropa podle něj musí cíleně přitahovat talenty – jednak prostřednictvím škol, které kladou větší důraz na praktické dovednosti, a jednak aktivním náborem schopných lidí ze zahraničí. Pomoci mohou i atraktivní nástroje jako zaměstnanecké akcie nebo další benefity. Jan Lát ze společnosti Beneš a Lát k tomu dodal, že by se Evropa neměla spoléhat jen na peníze a investory. Start-upům by podle něj výrazně pomohlo napojení na tradiční průmysl – tedy technologické zázemí a kompetence zkušených zaměstnanců.

Diskutující se shodli, že je nutné posílit spolupráci mezi firmami a akademickým světem, zejména v oblasti aplikovaného výzkumu. Podle Láta by měla být u tzv. sekundárního výzkumu zavedena podmínka návratnosti investovaných prostředků – ideálně ve výši 20 až 30 procent. Takový krok by podle něj zvýšil efektivitu a motivoval k lepším výsledkům.

Inovace pod tlakem dezinformací

David Surý, vrchní ředitel sekce ochrany životního prostředí na Ministerstvu životního prostředí, upozornil, že inovace se stále častěji stávají cílem dezinformačních kampaní, zejména ze strany Ruska. Ty je mohou záměrně vykreslovat jako rizikové a podrývat důvěru veřejnosti ve změny.

I proto zástupci Evropské komise vyzvali český průmysl, aby byl v evropské debatě o inovacích, vědě a výzkumu výrazněji slyšet. Klíčem je podle nich aktivní účast na jednáních přímo v Bruselu. Právě tam se totiž formují pravidla, která zásadně ovlivní budoucnost podnikání v celé unii.

Další příležitost přinést český pohled na věc se naskytne už v květnu, kdy do Prahy zavítá eurokomisař pro rozpočet Piotr Serafin. Hlavním tématem jednání bude návrh víceletého finančního rámce – dlouhodobého rozpočtu EU, jehož kontury by měly být známy ještě letos.