Vysokými cly se zpravidla obrňují málo vyspělé země ve snaze ochránit například svůj vznikající průmysl. Nyní ale mají zdaleka nejvyšší průměrnou celní sazbu na světě Spojené státy – 24 procent, to je nejvíc skoro za 120 let. Žádný stát nad milion obyvatel, jehož životní úroveň by byla ve srovnání s Američany aspoň čtvrtinová, nemá vyšší cla než 10 procent.
Ukazuje to, jak dramaticky změnil americký prezident Donald Trump dosavadní pravidla mezinárodního obchodu. Uvalil vysoká cla prakticky na všechny země světa s výjimkou Ruska a Běloruska. Svět tak nyní řeší, jak zareagovat. Čína se rozhodla oplatit Trumpovi stejně tvrdě, například Japonci nebo Britové tvrdí, že neudělají nic. Státy Evropské unie váhají. Ale způsob, jakým se k USA nakonec postaví, se už rýsuje. Tedy pokud na něj dojde: Trump ve středu večer na 90 dní pozastavil platnost cel na země, které neodpověděly vlastními proticly, což jsou všechny kromě Číny. Evropská reakce na to zatím není známá.
Jak moc je EU zasažena?
Mimořádně silně – Američané uvalili dodatečná cla na dovoz z EU, který má hodnotu 380 miliard eur ročně, tedy skoro 10 bilionů korun. Od 9. dubna platí plošné clo na import, s několika výjimkami, téměř veškerého zboží. Dovoz aut, oceli a hliníku je zatížen tarify ve výši 25 procent. Trump navíc prohlašuje, že na další položky, jako autodíly nebo farmaceutické produkty, ještě cla uvalí.
Co se dočtete dál
- Jakou radikální možnost odvety mají země EU k dispozici.
- Jak by Američany zasáhla.
- Jak nakonec nejspíš bude vypadat kompromisní podoba odvety a proč je nějaká míra odplaty zřejmě nutná.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
