Opravdu teď musíme nakupovat, prodávat a obchodovat? Nebo nás k tomu nutí FOMO?

Seznam mýlek (z angl. fallacies) a předpojatostí (biases) v lidském jednání a chování, které nám více či méně komplikují naše finanční životy, je velmi dlouhý. Jedna položka se na něm ale objevuje zvlášť často, prakticky denně. Je to FOMO, z anglického Fear of Missing Out. Jedná se o pocit, že pokud někam nezainvestuji, nekoupím si dubajskou čokoládu nebo nedám na LinkedIn nebo na „Instáč“ příspěvek o tom, jak nabitý je můj pracovní a osobní rozvrh, tak to bude „velký špatný“.

Samotné FOMO má podle dostupné literatury dva hlavní prameny: zaprvé strach z potenciálního promarnění ziskové nebo jinak výhodné příležitosti spojený s tzv. averzí k lítosti (regret aversion) a zadruhé srovnávání se s referenční sociální bublinou. V obou případech se jedná o ne zcela racionální chování v klasickém mikroekonomickém pojetí, neboť lze ukázat, že oba „strachy“ jsou v průměru suboptimální vůči očekávanému materiálnímu výsledku.