Skupina SUDOP se před rokem rozhodla kromě klasického projektování a IT nabízet služby také v oblastech energetiky, elektromobility, ESG a odpadového hospodářství. Generálním ředitelem nové divize SUDOP Energy and Environment (SEEN) se stal Miroslav Holan, bývalý klíčový manažer Škody Auto v Česku. Divize už má za sebou řadu akvizic a před sebou velká očekávání. „Do tří až pěti let chceme miliardové obraty,“ říká Holan.
Proč jste se rozhodli jít do energetiky?
Akcionáři naší firmy v jednu chvíli zjistili, že bez digitalizace a IT nástrojů není možné projekty realizovat. Proto logicky nezůstali v koutě a začali tvořit IT větev. To samé se posledních několik let děje v energetice. Důvodem není, jak si spousta lidí myslí, jen ekologie nebo nějaké zelené šílenství. Je to v podstatě jakýsi evoluční krok k energetické soběstačnosti, k posilování průmyslu a konkurenceschopnosti.
Takže se v liniových stavbách bez energetiky neobejdete?
Dá se říct, že každý větší projekt je i projekt energetický – každý tunel, nádraží nebo odpočívka. Zvlášť pokud ještě přichází v době, kdy se tu začíná rozvíjet elektromobilita, kdy nás zajímá, jakou elektřinu do auta pouštíme.
Divize SEEN nabízí v energetice služby v oblasti solárních systémů, vodních či větrných elektráren, akumulace energie či vodíkových generátorů, ale i další služby zaměřené na elektromobilitu, ESG a odpadové hospodářství. Jaké máte ambice?
Patříme mezi velmi málo firem v Česku, které jsou schopny dodat energetický projekt na klíč jako generální dodavatel. To je ta naše ambice. Je tady spousta odborníků na dílčí, izolovaná témata. Některá firma je skvělá ve fotovoltaice, jiná v dieselových agregátech, další v kabelech nebo v bateriích. V současnosti je tu ale minimum těch, které umí dodat celek, aby opravdu fungoval a měl přínos, který očekává investor a legislativa.
Když se například projektuje liniová stavba, je třeba se na ni dívat i energeticky a z hlediska udržitelnosti. To znamená, že musí podléhat certifikaci, musí se vykázat uhlíková stopa toho kterého projektu a tvořit opatření k jejímu snižování. Umíme navrhnout řešení, jež uhlíkovou stopu snižují, a realizovat je. Může jít o chování společnosti, ale i o konkrétní projekty, které dokážou řídit spotřebu, prodávat elektřinu nebo nastavit proces elektrifikace vozového parku.
Na čem jste se už podíleli?
Spolupracujeme například s Ředitelstvím silnic a dálnic na nových projektech v rámci dálniční sítě. Podle nařízení AFIR o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva, pod nímž je podepsána Evropská komise, jsme spolupracovali na tvorbě metodiky, jak by měla fungovat odpočívka. Náš postup je odlišný než u energetiků. Ti tuto problematiku vidí většinou izolovaně, protože řeší jenom spotřebič (nabíječku) a dodávku elektrické energie. My se na věc díváme jinak, pohledem investora, jako na jednotlivý energetický projekt. Proto jednou z našich akvizic byla technologická firma, která staví nabíjecí infrastrukturu a provozuje nabíjecí platformu. Nefunguje to tak, že postavím nabíječku a čekám, kdo přijede.
Zkuste být konkrétní.
Naše skupina vznikala v oblasti projektování a tím také vždycky začínáme. Každý energetický projekt musí vycházet ze studie proveditelnosti. To je vlastně studie energetických příležitostí. Na nádraží, odpočívku, firmu nebo výrobní podnik se podíváme, osadíme je měřidly, zjistíme, co to které místo umožňuje z hlediska energetiky a jak na tom je, a navrhneme postup. Firma by třeba chtěla mít svou výrobnu, chtěla by vydělávat na energetickém managementu, elektrifikovat vozový park a tyhle všechny požadavky si na začátku dáme na stůl a většinou je fázujeme.
Co to znamená?
Nejprve například řekneme, že nějaké místo má potenciál jak pro elektromobilitu, tak pro výrobu elektřiny a může být energeticky soběstačné. V dalším kroku vytváříme projekt a po odsouhlasení studie první stupeň projektové dokumentace. Tehdy říkáme: začněte třeba přípojným bodem, posílením vnitřní infrastruktury, budete si muset pořídit nové trafo, udělat stavební úpravy, abyste mohli vést kabely. To vše připravujeme tak, aby bylo funkční třeba i za pět až deset let. To je klíčové. Mimochodem, vstoupili jsme majetkově i do ryze české firmy, která vyrábí bateriové úložiště. Potom je samozřejmě třeba připravit ekonomický model.
Důležitým tématem v energetice je distribuce. Míříte i tímto směrem?
Rádi bychom se jí také zabývali. V distribuční soustavě teď probíhá řada změn, dochází k poměrně masivnímu připojování různých obnovitelných zdrojů, což je za mě kritické téma. Česko je skoro poslední v Evropě v rozvoji obnovitelných zdrojů, stejně jako jsme téměř na chvostu v rozvoji elektromobility. My to nezvrátíme, ani legislativa to nezvrátí. Vždy rozhoduje zákazník, trh, a tak bychom měli tvořit produkty pro ně, nikoli pro legislativu nebo cokoliv jiného. A pokud zákazníci zjistí, že elektromobilita a elektrifikace jim vyhovují, stejně jako logistika, komfort a pocit soběstačnosti, pak jenom dobře pro nás. Naším cílem je společnosti edukovat, vysvětlit jim, jakým způsobem k tématu přistupovat, nespoléhat na evropské dotace. Máme modely, které ukazují návratnost takových řešení do pěti let i bez dotací.
Které firmy v Česku jsou vaší největší konkurencí?
Nemluvil bych ani o konkurenci. Jsem také členem představenstva Asociace AKU‑BAT CZ sdružující nejvýznamnější subjekty aktivní v oblasti akumulace energie, agregace flexibility a využívání vodíku. Všichni se tam spolu bavíme o zásadních tématech našeho oboru a posouváme je v rámci Česka dál. Vnímám zde ovšem bariéry a tou největší je právě už zmíněná roztříštěnost. Na tuzemském trhu působí spousta subjektů, které by moc chtěly investovat, ale nemají za sebou zkušenosti jako my. Bariérami jsou také informovanost a nedůvěra ke Green Dealu. Zdá se mi, že pokud tady v energetice udělám něco pozitivního, musím si dát pozor, abych náhodou nebyl označen za zastánce Green Dealu.
Americký prezident Donald Trump mluví o konci Green Dealu. Jde tak proti desítkám miliard, které Evropa vynakládá na zelenou politiku, a proti tomu, jaké restrikce uvaluje na svůj průmysl a ekonomiku. Jak s tím má EU naložit? A jak jeho rétorika i konkrétní kroky dopadají nebo budou dopadat na váš obor?
Nejsem zastáncem legislativních zákazů, příkazů, silných nařízení, otáčení kormidla zleva doprava. Nicméně tento proces, kdy se státy vyspělých zemí rozhodly zamyslet se nad tím, jakým způsobem se chovají k životnímu prostředí, už začal. Je to určitý evoluční krok, kam civilizace směřuje. To, jakým způsobem se dojde k cíli, to je otázka. Nicméně jsem přesvědčený, že tento směr je správný. Co se týče politiky, určitě počkáme na to, co jsou jen proklamace a co konkrétní kroky.
Jak je na tom Česko ve vašem oboru ve srovnání se západní Evropou?
Západní Evropa nám trochu utíká. Poptávka po elektromobilitě i energetických řešeních s cílem být soběstačný zde roste velmi pozvolna. Primárně ji táhnou nadnárodní koncerny, které už jsou zvyklé ze západní Evropy nebo z jiných koutů světa na to, že se musí soustředit na svou energetiku z hlediska kompatibility technologií, ekonomiky provozu, kybernetické bezpečnosti a udržitelnosti. Ovšem díky konkurenceschopnosti se začínají zapojovat i ryze české firmy, od těch největších až po nejmenší.
Stáhněte si přílohu v PDF
Vraťme se k vaší divizi. Kdo jsou vaši zákazníci?
Zhruba z jedné poloviny jsou z oblasti veřejné infrastruktury a z druhé jde o střední a větší firmy, které potřebují vyřešit energetiku. Před dvěma třemi lety, kdy došlo k propadu na trzích s elektřinou a její cena vylétla neskutečně nahoru, to některé firmy nebyly schopny zvládnout. Tito zákazníci teď říkají, pojďte nám na pomoc, udělejte nám studii energetických příležitostí, ať se nemusíme bát a celé noci trnout, že zase dojde k nějakému nárůstu. Druhá skupina jsou investoři, kteří mají kapitál a rádi by ho investovali. Energetice věří a chtějí s námi udělat projekt, který by do budoucna mohl být zdrojem zisku. To může být fotovoltaická či větrná elektrárna, akumulace a v tuhle chvíli asi nejvíc projekty služeb výkonové rovnováhy.
Kde by měla být divize SEEN za pět let, abyste byl spokojený?
Za tu dobu se stane moc věcí, zvlášť v energetice. Musíme být neustále inovativní, posouvat obor dál. Cílíme na metu dvou miliard korun obratu, které bychom chtěli v energetice dosáhnout v horizontu kolem tří až pěti let. Nicméně naší prioritou není jen obrat, spíš komplexnost. Chceme držet směr kompatibilní s poptávkou.
Článek byl publikován ve speciální příloze HN Energetika.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist