Plán B pro Evropu od českých expertů: Jak zachovat průmysl a ekonomicky probudit EU?

Zpráva o stavu evropské ekonomiky, kterou loni vypracoval Mario Draghi, nestačí. Některé z cílů, které si dává, nejsou reálné. „Z hlediska umělé inteligence, výroby polovodičů a podobně Evropě ujel vlak. A musel by se stát velký zázrak, abychom ten vlak začali ne dohánět, to se podle mě nestane, ale abychom ztrátu udrželi alespoň na současné úrovni,“ říká v rozhovoru s HN Michal Kořan z organizace Global Arena Research Institute. V Plánu B pro Evropu, který s týmem expertů vypracoval, tvrdí, že by se Evropa měla ve snaze zrychlit ekonomický růst a zmírnit frustraci značné části obyvatel zaměřit na oblasti, v nichž je stále silná. Třeba na průmysl.

Draghiho zpráva žádá odstranění bariér na vnitřním trhu nebo mnohem větší investice do inovací. Vy jste prezentovali dokument, kterému říkáte Plán B. Co je tedy podle vás s plánem A, tedy Draghiho zprávou, v nepořádku?

Takhle bych to neřekl, ambice, které v té zprávě jsou, jsou správné, například z hlediska deregulace, dekarbonizace a tak dál. Ale vidíme několik problémů, a říkám to se vší pokorou. Prvním je, že mnohá z těch požadovaných opatření jdou vlastně proti sobě. Příklad? Dekarbonizace průmyslu musí v horizontu pěti až sedmi let nutně znamenat zvýšení závislosti na Číně. Což i zpráva přiznává. Zároveň ale zdůrazňuje nutnost posílení evropské autonomie, aniž přesně říká, jak jí za současných podmínek dosáhnout.

Dalším příkladem je nutnost posílit sociální soudržnost v Evropě. To je podle nás do příštích let skutečně jeden ze základních problémů Evropy. Opatření, která Draghi navrhuje, a já jim tleskám, však podle našich analýz v Evropě určitě prohloubí meziregionální rozdíly. Třeba důraz na podporu inovací a excelentního výzkumu posílí současný trend, kdy centra jako Mnichov, Varšava, Praha nebo Antverpy táhnou ekonomiku, ale zároveň další regiony stagnují, nebo se dokonce propadají. A to tím víc, čím jsou vzdálenější od center.