Jednotná přijímací zkouška – pro a proti: JPZ je nejlepší z možných alternativ. Dílčí vylepšení jsou však vhodná

Přijímací řízení na střední školy může obecně mít dvě hlavní podoby. Buď lze kriteriálně identifikovat uchazeče, kteří určitý obor zvládnou vystudovat, a ušetřit tak čas a finanční prostředky na nedokončenou výuku těch neúspěšných. Struktura českého středního školství však zdaleka neodpovídá poptávce, máme mimo jiné málo všeobecných a gymnaziálních oborů. Uchazečů, kteří by studium zvládli, je tedy více, než jaká je kapacita škol.

Ideální by bylo změnit strukturu středních škol a rozšířit nabídku těch nejžádanějších oborů, přijímací zkoušky by pak nebyly tak důležité a budily by i menší vášně. Za současné situace je ale studenty potřeba vybrat jiným způsobem. Možností je více, včetně náhodného losování. Vhodnější variantou je nicméně uchazeče vybírat normativně, tedy ty s nejlepšími předpoklady pro studium. Z výzkumů víme, že nejlepším prediktorem schopnosti studovat jsou právě písemné testy, případně doplněné o další prvky, jako je třeba ústní pohovor, hodnocení zájmové činnosti a podobně.

Písemné testy dnes zajišťuje pro uchazeče bezplatně Cermat v rámci jednotné přijímací zkoušky, zbylé prvky s váhou až 40 procent si může střední škola zajistit libovolným způsobem. Podobné centrálně organizované testy přitom mají řadu výhod. Přestože je Cermat každoročně terčem oprávněné kritiky za chyby v testech, je bláhové se domnívat, že testy „vytvořené na koleně“ by chyby neobsahovaly. Školy nemohou soupeřit s Cermatem a jeho odborníky či validačními komisemi. Protože však školy zadání nemusí zveřejňovat a celkově podléhají menší veřejné kontrole, chyby v jejich testech nevidíme. Obdobně pak nelze čekat, že by školní testy predikovaly studijní úspěch lépe než testy vytvořené profesionálně. Vytvořit kvalitní test není snadný úkol.

Vzdělávání

Jednotná přijímací zkouška – pro a proti: Cermat není viník. Ale jeho testy škodí

29. 5. 2025 ▪ 3 min. čtení

Vyrobit testy centrálně je navíc levnější. Lze namítnout, že si každá škola může svobodně rozhodnout, jaké testy použije, a poptat třeba profesionální služby soukromých firem. Ovšem pro srovnání: v roce 2024 Cermat zajistil realizaci celkem 462 642 přijímacích testů. Cena jednoho podobného testu u společnosti Scio se pohybuje zhruba od 650 Kč výše. Pokud obě čísla vynásobíme, dostáváme se na částku 301 milionů korun. V roce 2023 byly výdaje Cermatu 173 milionů, za které ale kromě přijímaček zajistil i maturitní testy a další agendu.

Cermatu lze vytknout mnoho věcí. Například rozdílnou obtížnost termínů, nedostatečné psychometrické zpracování, občasné chyby a jejich netransparentní nápravu. Nebo také nedostatečné analýzy a reporty, a tedy plýtvání daty, která mohla mít široké využití pro zlepšování vzdělávací soustavy.

Jednotná přijímací zkouška ovšem funguje a opravdu predikuje budoucí studijní úspěch, tedy vybírá „ty lepší“ uchazeče. Bohužel, tuto informaci nám neposkytl Cermat, ale středoškolák Karel Vaněk v rámci své středoškolské odborné činnosti (SOČ). Sám data od středních škol získal a zjistil, že přijímačky od Cermatu velmi dobře predikují úspěch u maturity. A to nejen v písemné zkoušce rovněž zajišťované Cermatem, ale i v ústních maturitách, které si školy realizují nezávisle na Cermatu! Tato predikce byla dokonce lepší, než je běžné v zahraničních studiích.

Vzdělávání

Stáhněte si přílohu v PDF

Potřebovali bychom samozřejmě lepší a přesnější analýzy, které by mohly přinést další nezbytné argumenty, bez nichž je tato diskuse velmi bezzubá. Například to, zda jsou při predikci studijního úspěchu lepší jednotné přijímačky od Cermatu, nebo školní části zkoušek a nakolik se to liší napříč školami. Přitom podle mezinárodních etických standardů jsou Cermat, potažmo ministerstvo školství zodpovědné za dodání takových analýz a je zcela tragické, že na tuto povinnost rezignovaly.

Nežádejme však zrušení jednotných přijímacích zkoušek. Jsou finančně úspornější a svůj účel plní lépe než většina možných alternativ. Je však žádoucí chtít vylepšení celého systému. Kromě nápravy již zmíněných chyb by například bylo užitečné rozšířit testy o jazyky či obecné studijní předpoklady a rozvolnit časový limit. Testy by mohli psát všichni žáci devátých tříd a teprve podle výsledků pak podávat přihlášky. Počet přihlášek by také mohl být vyšší než současné tři. Ale zejména: přizpůsobme strukturu středního školství poptávce uchazečů a potřebám české ekonomiky.

Autor je psychologem a psychometrikem na Fakultě sociálních studií MU.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Vzdělávání.