Senátoři rozmetali novelu školského zákona. Známky? Zůstanou. Odklady? Výjimečně. Nastoupit do první třídy mají všechny děti, a bez pomoci

Poslanci se napříč politickým spektrem shodli na tom, že je potřeba snížit počet odkladů školní docházky – a to velmi radikálně. Chtěli je zrušit pro všechny děti, které nemají závažnou zdravotní diagnózu. Slibovali, že i nedozrálým dětem se dostane v první třídě podpory. V každé třídě měl být asistent a nemělo se známkovat, což mělo podpořit učitele v tom, aby se výuka neorientovala na výkon. Jenže senátoři ve středu večer schválili pozměňovací návrhy v novele školského zákona, které tato a další navrhovaná opatření ruší. Podle odborníků však tímto krokem ohrožují úspěšný start vzdělávání i duševní zdraví dětí.

„Odstranili tak jediná smysluplná opatření, která v návrhu byla. Bez nich dopady na děti, které by odklad potřebovaly, přestože nemají diagnózu, jen pomalejší zrání nervové soustavy, budou velmi tvrdé,“ upozorňuje psycholožka Zuzana Masopustová z Masarykovy univerzity v Brně. S tím, že takových dětí je poměrně hodně.

Masopustová považovala návrh za nebezpečný i v původní variantě s podpůrnými opatřeními. Nyní varuje, že pokud by zákon prošel v této podobě, může to ovlivnit start vzdělávací dráhy dětí – nejen jejich výsledky, ale i jejich duševní zdraví. Navíc to podle psycholožky neúměrně zatíží učitele v prvních třídách, kteří si s nezralými dětmi budou muset poradit sami. A také odborné lékaře, kterých je nedostatek a hrozí, že je rodiče začnou více oslovovat, aby získali diagnózu, a tím pádem i možnost dostat asistenta či odklad pro své děti. 

Poslanci schválili zrušení školních odkladů. Prvňáčci budou mít spíše „školkový“ režim, znalosti to prý neohrozí

28. 4. 2025 ▪ 5 min. čtení

Podle novely měl být v každé první třídě nad 15 dětí automaticky asistent pedagoga. S tím ale nesouhlasil například senátor Stanislav Balík. „Nesouhlasí s tím ani ministerstvo financí. V posledním desetiletí jsme vytvořili armádu asistentů, nechci, abychom to ještě dál umocnili. Nerozumím tomu, proč je nyní chceme povinně poslat i tam, kde nevíme, jestli jsou skutečně potřeba,“ uvedl. Asistent však neměl být přidělen k nějakému konkrétnímu dítěti, jako tomu je běžně teď, ale měl pomáhat učiteli zvládnout výuku s různě dozrálými dětmi. „Děti s potřebou podpory by nyní musely čekat na vyšetření poradnou, až pak by možná podpůrné opatření dostaly. Což je zdlouhavé a nejisté,“ upozorňuje například analytik PAQ Research Karel Gargulák. 

Balík prosadil i zrušení povinného slovního hodnocení v prvních a druhých třídách, žáci v těchto ročnících by tak dál dostávali známky. „Nyní se pro slovní hodnocení ředitelé mohou rozhodnout se souhlasem školské rady. Dosud to udělalo jen 20 procent škol. Společnost nám jasně říká, jak to chce, a já si myslím, že nemáme páchat dobro skrze zákony,“ řekl HN.

Zatímco odborníci zrušení známek velmi doporučují, česká společnost i podle aktuálního průzkumu agentury Ipsos pro Nakladatelství Fraus Klett je spíše proti. Skoro dvě třetiny (63 %) lidí si myslí, že děti mají dostávat známky, 17 procent se vyjádřilo spíše pro slovní hodnocení, jen pět procent by ho chtělo určitě.

Rozdíly mezi dětmi se ještě zvětší

Poslanci chtěli také zrušit možnost opakovat první ročník. Výzkumy podle Garguláka říkají, že opakování ročníku, zvlášť v raném věku, téměř vždy zvyšuje pravděpodobnost vzdělávacího neúspěchu v dalším období. Ale i v tomto případě se Senát postavil proti.

„Tipuji, že to ještě více rozevře nůžky mezi dětmi ze sociálně slabých rodin a těmi, které své děti dokážou lépe podpořit,“ obává se Masopustová.

Nově naopak senátoři k zákonu přidali, aby o odkladu mohl rozhodovat i klinický logoped. Předkladatelé však upozorňovali, že třeba vady řeči by neměly být důvodem pro odklad, tím měl být jen závažný zdravotní problém. A proto také nechtěli, aby o odkladu rozhodovali pediatři, ale omezili tuto pravomoc jen na odborné lékaře. „Pokud by se mezi odborníky, kteří mohou rozhodnout o odkladu, dostali i kliničtí logopedi, hrozí, že počty odkladů opět začnou stoupat,“ uvedl v Senátu předkladatel zákona poslanec Pavel Klíma (TOP 09).

Nezisková organizace EDUin upozorňuje, že odkladová novela v původní podobě byla komplexním balíčkem změn, který měl potenciál usnadnit přechod dětí z mateřské do základní školy. Její odmítnutí v Senátu ale ukázalo, že se jedná o velkou změnu v přemýšlení nejen učitelů, ale i politiků. Podle organizace zřejmě nebyla veřejnosti dostatečně vysvětlena, když klíčoví aktéři změně nerozumí.

Přehlasuje sněmovna Senát?

Pod návrhem zákona byla podepsaná i Renáta Zajíčková (ODS). V případě zrušení povinnosti hodnotit děti jen slovně názory senátorů chápe. „I já jsem si říkala, že na jednu stranu zvyšujeme pravomoce ředitelů, chceme, aby si rozhodovali o výuce sami, a pak jim trochu nesystémově nařídíme, že zrušíme známkování,“ vysvětluje. Motivaci nedat dětem do prvních tříd asistenty ale nerozumí. „Tímto a dalšími opatřeními jsme chtěli změkčit tu změnu, proto jsem ten zákon podpořila,“ říká.

Poslanci teď budou muset rozhodnout o tom, zda zákon schválí s pozměňovacími návrhy Senátu, tedy faktické zrušení odkladů bez podpůrných opatření pro děti, nebo Senát přehlasují a prosadí svou původní verzi, kterou do horní komory parlamentu poslali. K tomu ale potřebují minimálně 101 hlasů. Pokud by se jim to nepodařilo, zákon nejspíš spadne pod stůl. Otázka ale je, zda se k projednávání zákona sněmovna v tomto volebním období ještě vůbec dostane.

„Bojím se, že to zůstane už na další vládu, i když se samozřejmě budu snažit, abychom se k jeho projednávání dostali,“ říká Zajíčková. Není si jistá, zda by pro zákon po úpravách Senátu zvedla ruku. 

„Pokud se sněmovně nepodaří Senát přehlasovat, tak je možná lépe, když to celé spadne pod stůl, než aby se zákon přijal v této osekané verzi. A pokud nebude podpořena velká novela školského zákona, nechá stát školy – hlavně ty potřebné – opravdu na holičkách,“ upozorňuje Gargulák. Senát totiž bude v červenci rozhodovat i o další školské novele, která obsahuje kontroverzní převod financování nepedagogických pracovníků na zřizovatele, ale třeba také financování sociálních pedagogů či školních psychologů.