Evropa stojí před klíčovým rozhodnutím. V nejbližších měsících se musí shodnout na tempu dekarbonizace v dalších dekádách. Rozhodnutí musí padnout v čase nebývalých geopolitických změn a krizí, které mají dopad na ekonomiku, bezpečnost i společenskou soudržnost. Z vyjádření některých politických představitelů by se mohlo zdát, že jde o situaci „buď, anebo“: buď budeme investovat do dekarbonizace, nebo do obrany, ale dohromady to nejde.

Při bližším pohledu však nacházíme mezi oběma prioritami značné synergie. Základním předpokladem evropské bezpečnosti je zvýšení nezávislosti evropských ekonomik na nestabilních dodavatelích ze třetích zemí. Zpráva finského expremiéra Niinistöho v této souvislosti varuje před dovozní závislostí: bez ohledu na to, zda dovážíme ropu, zemní plyn nebo čipy, můžeme se právě skrze závislost na importu stát snadno vydíratelní. To se pak negativně odráží na bezpečnostní stabilitě i ekonomické situaci evropských domácností.

Zbývá vám ještě 70 % článku

Co se dočtete dál

  • Jak lze spojit obranu s investicemi do obnovitelných zdrojů?
  • Co naznačuje varování finského expremiéra Niinistöho?
  • Jaké sociální dopady má dekarbonizace na různé skupiny obyvatel?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.