Budějovický Budvar loni uvařil rekordní objem. Rostl doma i v zahraničí

Rok 2024 byl nejúspěšnějším v historii budějovického piva hned v několika směrech. Díky investicím do moderních technologií a rozšíření výrobních kapacit se národnímu pivovaru podařilo meziročně navýšit výstav piva téměř o 3,4 procenta na rekordních 1,928 milionu hektolitrů. To je ekvivalent naplnění 77 olympijských bazénů.

Přestože je český pivní trh velmi saturovaný, Budvar dokázal navýšit svou produkci i v domácím prostředí, když zvýšil objem o 1,7 procenta. „Český trh je v oblasti piva velmi konzervativní. Spotřebitelské změny tu probíhají pozvolna a přízeň zákazníků si musíte dlouhodobě zasloužit. Daří se nám to, ale je to běh na dlouhou trať – spíš maraton než sprint,“ říká ředitel Budějovického Budvaru Petr Dvořák.

Nejvíce se Budvaru tradičně daří v zahraničí. Stále více milovníků piva po celém světě objevuje kouzlo českého ležáku. V loňském roce se ho za hranice Česka vyvezlo 1,39 milionu hektolitrů, export meziročně vzrostl o čtyři procenta. Budvar je díky tomu nejvíce exportovaným českým pivem.

„Daří se nám nacházet zajímavé obchodní příležitosti doma i v zahraničí, oslovovat nové partnery a zároveň posilovat ty stávající. A důležité je, že nám to jde i na trzích, kde spotřeba piva v posledních letech stagnuje, nebo dokonce přímo klesá,“ uvedl Dvořák.

Český ležák ve filmové zemi Pána prstenů

Mezi nejsilnější trhy Budvaru patří Německo, Polsko, Slovensko, Rakousko a Velká Británie. Národní pivovar se ale dokázal prosadit i v méně tradičních a vzdálenějších regionech. Vyváží do více než sedmdesáti zemí světa, nově Budvar najdou pivní fanoušci v Kambodži a na Novém Zélandu. Vychutnat si ho mohou zákazníci i na ikonických místech, jako třeba v novozélandském Hamiltonu, který leží nedaleko slavné filmové vesničky Hobitín, známé z adaptace Tolkienovy ságy, nebo v norském Hammerfestu držícím titul nejsevernějšího města světa.

„Působíme na více než sedmdesáti trzích a loňský rok byl z pohledu stability výjimečný – neměli jsme žádné zásadní výpadky. Už dříve jsme opustili ruský trh, ale ten jsme dokázali nahradit novými prodeji jinde. V loňském roce si nevybavím žádnou konkrétní překážku, která by nás výrazně brzdila. Spíše jsme sklízeli plody dlouhodobé práce,“ říká Dvořák.

Na každém trhu má značka jinou výchozí pozici, jiné vnímání i odlišné distribuční možnosti. „Všude ale chceme Budvar prezentovat jako prémiové pivo s jedinečným charakterem. Máme globální marketingovou strategii, jednotnou vizuální identitu i positioning značky,“ vysvětluje Dvořák. Konkrétní aktivity a způsob oslovení spotřebitelů se tak v jednotlivých zemích liší podle místního kontextu.

„V zahraničí stavíme především na našem klíčovém produktu Budweiser Budvar Original. Funguje skvěle, je postavený na poctivosti výrobního procesu a chuťovém profilu, který je výrazný, ale přístupný. Celá naše komunikace v exportu stojí na jeho síle. Na domácím trhu jdeme cestou portfolia. Budvar dnes není jen ‚Original‘, ale také Kroužek, Budvar 33, Redix, limitované edice s minipivovary a další. Umíme nabídnout špičková piva různých stylů, což nám umožňuje oslovit širší spektrum zákazníků. A právě tahle pestrost se ukazuje jako naše výhoda,“ dodává ředitel pivovaru.

Zajít si „na jedno“ už není trendy

V číslech loňského roku jsou patrné i některé trendy. Budvar na všech trzích sleduje silný růst zájmu o pivo v plechovkách – někde i dvouciferným tempem. Naopak klesá konzumace čepovaného piva. „Zajít si na jedno do hospody je, bohužel, trendově na ústupu. A to nás jako značku, která věří v sociální rozměr piva, opravdu mrzí,“ říká Dvořák. Zároveň podle něj roste zájem o nealkoholické pivo. „Tyto změny nejsou náhlé, jde spíše o dlouhodobé posuny, které pečlivě sledujeme a přizpůsobujeme jim naše portfolio i komunikaci,“ dodává.

Budvar loni pokračoval také v úspěšné spolupráci s českými minipivovary. Uvařil čtyři limitované edice pivních speciálů s minipivovary Zlatá kráva, Dva kohouti, Cobolis a ­Lucky Bastard. Dalšího pokračování se na podzim dočkala i spolupráce s grafikem Tomášem Břínkem na limitovaném designu plechovky Budvar 33.

„Spolupráce s malými pivovary pro nás není o objemech nebo přímých ekonomických dopadech. Vnímáme ji jako důležitou součást budování image Budvaru jako pivovaru, který rozumí pivu a který je pevně propojený s komunitou odborníků i nadšenců. Je to cesta, jak rozvíjet českou pivní kulturu, se kterou se sami silně identifikujeme. A určitě v tom budeme pokračovat,“ vysvětluje Dvořák.

Úspěch a pozitivní vnímání značky se odráží i na rostoucích tržbách z prodeje výrobků a služeb. Ty národnímu pivovaru meziročně vzrostly o 8,5 procenta na 3,5 miliardy korun. Zisk před zdaněním pak činí přes 466 milionů korun, což je téměř o 18 procent více než v roce 2023.

Současně pivovar pokračoval v modernizaci výrobních technologií. Dokončil mimo jiné rozsáhlé rozšíření varny, jejíž kapacita nyní dosahuje až 2,2 milionu hektolitrů piva ročně. V roce 2025 se očekává dokončení investice do vlastní fotovoltaiky a také pokračují práce na projektu Pivovar otevřený a zelený – jedním z největších rozvojových projektů je nové návštěvnické centrum, které by mělo z dnešních 60 tisíc přilákat až 200 tisíc návštěvníků ročně.

Růstový potenciál v německých hospodách

A jaké jsou podle Dvořáka největší výzvy Budvaru do budoucna? „Kromě dlouhodobých změn v chování spotřebitelů nás čekají výzvy spojené s regulatorním prostředím. Týká se to především danění alkoholu, ekologických předpisů, dostupnosti surovin nebo cen energií. Pracujeme na tom, abychom byli flexibilní a připravení na změny – ať už jde o optimalizaci výrobních procesů nebo inovace v oblasti obalů a logistiky,“ říká ředitel pivovaru.

Co se týče potenciálu pro další růst, v současné době podle jeho slov neexistuje žádné jednoduché řešení, které by zajistilo pivovaru výrazný růst. Budějovický Budvar proto nadále sází na dlouhodobou strategii rozvoje – systematicky posiluje svou značku na trzích, kde má silnou pozici, například na Slovensku či v Německu. Zároveň aktivně vyhledává nové příležitosti a partnery schopné efektivně obsloužit lokální zákazníky. „V Německu se třeba aktuálně více zaměřujeme na segment gastronomie – tedy hospody a restaurace, kde vidíme určitý růstový potenciál,“ dodává Dvořák.

Zda se bude Budvaru dařit i v letošním roce, je zatím příliš brzo hodnotit. „Klíčové bude, jak dopadne hlavní letní sezona. Zatím se ale zdá, že se trh vyvíjí stabilněji než v uplynulých letech, která byla ovlivněna řadou globálních krizí,“ říká Dvořák.

Článek vznikl ve spolupráci se společností ­Budějovický Budvar.