Ukrajina doplácí na neschopnost Evropy vyrábět nejmodernější střely protivzdušné obrany

Měří lehce přes pět metrů, může dosáhnout rychlosti přes šest tisíc kilometrů v hodině (Mach 5), stojí mezi čtyřmi a sedmi miliony dolarů za kus podle typu a je to v tuto chvíli nejúčinnější západní zbraň proti balistickým a dalším střelám. Jmenuje se PAC-3, je to protiraketová střela systému Patriot a její hlavní slabinou je, že jí západní státy v tuto chvíli nemají a nevyrábějí dost, aby uspokojila všechny, kdo ji potřebují – včetně Ukrajiny.

analýza

Chtějí nás vyčerpat svojí početní převahou. Ruský mlýnek na maso drtí Ukrajince a Amerika zastavuje pomoc v nejhorší možnou chvíli

3. 7. 2025 ▪ 5 min. čtení

Spojené státy od 1. července zastavily dodávky už domluveného vojenského materiálu Kyjevu, což se podle listu Wall Street Journal týká i více než dvaceti střel PAC-3, které už čekaly tou dobou na převezení na Ukrajinu na polském letišti Jasionka u Řešova, což je hlavní hub pro dodávky americké pomoci.

Nikdo neví, kolik přesně raket do svých asi pěti baterií Patriot Ukrajina má – ale podle některých médií se právě zásoby raket PAC-3 mohou vyčerpat během týdne až dvou. Tyto zbraně jsou přitom jedním z klíčových prvků protivzdušné obrany Kyjeva, chrání to nejvyšší patro útoků ze vzduchu před balistickými střelami nebo letadly. Další podobný systém, německý IRIS-T, který také mají Ukrajinci k dispozici, není pro sestřelování balistických raket určen. Evropa má ještě italsko-francouzský systém SAMP/T, u něhož mají Ukrajinci k dispozici nejméně dvě baterie.

Raketový systém Patriot umí současně odpálit více typů střel, které odpovídají dané hrozbě

Tím, jak Rusko v posledních týdnech zvýšilo počet vzdušných útoků, hrozí, že už tak nočními ataky hodně vyčerpaní Ukrajinci budou ještě více vystaveni na milost a nemilost balistickým střelám. Ty Moskva nasazuje v kombinaci s drony a dalšími typy raket, aby co nejvíc zaměstnala a vyčerpala protivzdušnou obranu.

Rakety PAC-3 potřebuje do systémů Patriot celkem 18 zemí, které si tento systém pořídily. S ohledem na Ukrajinu nebo na Izrael vojenští plánovači těchto států počítají, že potřebují mnohem větší zásoby střel, než se předpokládalo v letech tzv. mírové dividendy. Pentagon také oficiálně zdůvodnil zastavení dodávek na Ukrajinu tím, že samotné zásoby některých zbraní v USA klesly na nebezpečné minimum. Tuto verzi ale některá americká média zpochybnila. I kdyby Evropané chtěli rakety PAC-3 pro Ukrajinu nakoupit, potřebují k tomu povolení Washingtonu.

Firma Lockheed Martin v tuto chvíli vyrábí rakety PAC-3, které mají několik modifikací, ve dvou továrnách – jedna je v USA a druhá v Japonsku. V Evropě se pracuje na projektu nové továrny, kterou by měl s americkou firmou postavit německý koncern Rheinmetall. Zatím se předpokládá, že příští rok by měla začít vyrábět motory a v roce 2027 celé střely.

Lockheed Martin zatím navyšuje i výrobu v dosavadních továrnách. Oficiálně v roce 2024 dosáhl výroby přes pět set kusů ročně, zatímco v dobách před ruskou invazí na Ukrajinu jich byly necelé tři stovky ročně. „V roce 2027 by jich mělo být 650 ročně a můžeme ještě růst,“ řekl nedávno na brífinku s novináři Jason Reynolds, viceprezident Lockheed Martin zodpovědný za výrobu prostředků protivzdušné obrany.

Spotřeba raket PAC-3 je něco, co patří mezi přísně střežená tajemství uživatelů systémů Patriot. K nim patří například Katar, který nedávno odrazil íránský raketový útok na americkou základnu na svém území. Na odražení tohoto útoku bylo potřeba podle některých odhadů 28 až 56 střel PAC-3 – což by odpovídalo dřívějším odhadům, že na sestřelení jedné balistické rakety je potřeba vystřelit dvě až čtyři střely ze systému Patriot.

Pro srovnání, podobný systém určený pro sestřelování balistických raket, který vytvořil Izrael a který používá střely Arrow, měl podle odhadu experta na raketové technologie Fabiana Hoffmana z Univerzity v Oslu úspěšnost 96 procent při použití dvou střel Arrow na jednu vystřelenou balistickou raketu při nedávné dvanáctidenní válce Izraele a Íránu.

Systém Arrow si nyní pořizuje Německo, které z něj chce udělat i páteř evropské protivzdušné obrany, a součástí tohoto projektu European Sky Shield je i Česká republika.

Jak ale ukazují současné válečné konflikty, důležitým faktorem při posuzování protivzdušné obrany je nejen úspěšnost zásahů, ale i stav zásob střel. A dlouhodobým klíčovým faktorem je schopnost tyto střely vyrábět z dostupných komponentů. Na území Evropské unie se v tuto chvíli nenachází žádná továrna, která by střelu PAC-3 nebo Arrow 3 dokázala vyrobit, stejně jako tu neexistuje dodavatelský řetězec komponentů.

Nejblíže tomu jsou střely Aster 30 systému SAMP/T, kterých se podle dostupných zdrojů vyrábí kolem 200 ročně ve variantě, jež je schopná sestřelit také balistickou raketu. Ukrajinská zkušenost zatím ukázala, že tyto střely ale nejsou tak účinné jako PAC-3 a na zničení jednoho cíle je jich potřeba víc.

Kupříkladu PAC-3 v Japonsku se montují ze součástek vyrobených v USA a to bude i případ nové továrny připravované koncernem Rheinmetall v Německu. Některé součástky pro PAC-3 se budou vyrábět ve Španělsku, těla střel se zase vyrábějí v Polsku.

Střely Arrow 3, které si pořizuje Německo, jsou vyráběny ve spolupráci Izraele a USA a zatím není známo, že by se jednalo o jejich výrobě v Evropě.