S desetitisíci nástroji, které myslí jako nobelisté, nás čeká nová dimenze přemýšlení

„Snažíme se analyzovat trendy a predikovat technologický vývoj na pět až deset let dopředu,“ říká v rozhovoru Bohuslav Přikryl, který stojí v čele strategického výzkumu a vývoje celé skupiny CSG. Dál při současné rychlosti vývoje nejde podle něj aplikačně dohlédnout.

Jakou technologii, kterou dnes běžně používáme, jste si před dvaceti lety nedokázal ani představit?

Když jsem se v minulosti zabýval systémy řízení, modelováním a simulací, tak jsem samozřejmě počítal s tím, že se budou stále zdokonalovat, že budou výkonnější a používat lepší software. Ale myslel jsem si, že schopnost těchto systémů je dána především jejich rychlostí. Neuměl jsem si představit, že může přijít nástroj, jako je umělá inteligence, který je posune kvalitativně úplně na jinou úroveň. A podobně převratné jsou další oblasti, kterým říkáme disruptivní nebo průlomové technologie a patří mezi ně robotické systémy, kosmické, hypersonické a kvantové technologie nebo pokročilé materiály.

Umělá inteligence je z nich asi nejpopulárnější. Neznám odvětví, které by se o ni v současné době nezajímalo. Není v porovnání s jinými průlomovými technologiemi už někdy přeceňovaná?

Naopak, řekl bych, že je stále nedoceněná. Například před několika lety jsme tu měli jen obyčejný ChatGPT, který se z jednoduchého nástroje na odpovědi vyvinul v komplexní systém pro analýzu, generování a přizpůsobení obsahu. A dnes už nestíháme ani domýšlet, kam se tyto nástroje mohou dostat dál. Jedna z firem, které vyvíjí technologie na bázi umělé inteligence, tvrdí, že příští rok bude mít k dispozici nástroj přemýšlející na úrovni nositele Nobelovy ceny. Dobře, pár takových mozků v populaci máme, ale když si představím, že jich tu najednou budeme mít desetitisíce, tak nás to dostane do úplně jiné dimenze uvažování.

Vnímáte to z pozice šéfa inovací velké průmyslové společnosti jako příležitost, nebo jako hrozbu?

Obojí. Jsme v situaci, kdy nedokážeme domyslet rozsah takové hrozby a nastavit včas odpovídající regulátory. Stejně tak ale nestíháme využívat obrovské příležitosti, které nám to přináší.

BeNative

Zachytit, předat, neztratit: Nové technologie pomáhají průmyslu udržet znalosti a postupy

▪ 6 min. čtení

Před dvěma lety jste tvrdil, že vojenství přestalo udávat směr technologického rozvoje a motorem inovací je dnes komerční sféra. Platí to i v současné době překotného zbrojení?

Ano. Teď to v praxi i vidíme, že se ve válce používají technologie, které nebyly původně vytvořeny k vojenským účelům. Charakteristické je pro ně vysoké tempo inovací, které má původ zejména v dynamice výzkumné a akademické sféry a soukromého obranného průmyslu. Stát ani armáda nemají kapacitu zabývat se výzkumem a vývojem na tolika úrovních a v takovém rozsahu. A tak přebírají inovace z komerční sféry. Současná válka na Ukrajině ale potvrdila ještě jednu tezi, kterou jsem tehdy vyslovil – že totiž ve válce vyhrává ten, kdo si udrží technologickou převahu.

Do jakých odvětví vývoje teď skupina CSG nejvíc investuje?

Primárně nás zajímají zmíněné průlomové technologie. A to jednak ty, které svou průlomovost už prokazují, a jednak ty, u kterých víme, že se v následujících letech projeví. Mluvili jsme už o umělé inteligenci a s ní souvisí oblast velkých dat a jejich pokročilé analýzy. Pak jsou tu robotické autonomní systémy. Vidíme je už například v současném konfliktu na Ukrajině, kde jeden operátor již potřebuje ovládat několik dronů současně a do budoucna jednotlivé drony utvoří takzvaný Swarm, což bude roj dronů, které navzájem spolupracují, s jistými prvky autonomie.

Další oblastí, na kterou se zaměřujeme, jsou pokročilé senzorické systémy. Nebo nové materiály, které potřebujeme aplikovat do techniky, aby byla lehčí, odolnější a chytřejší. Příkladem může být chytrý pancíř, který je odolný proti průstřelu, ale také vám řekne, odkud se na něj střílí. A v neposlední řadě se zaměřujeme na kvantové technologie, což je právě příklad oblasti, jejíž průlomovost očekáváme do budoucna.

V CSG jste nejdříve řídil výzkum inovací v divizi Aerospace, nyní ho sjednocujete na úrovni celé skupiny. Jaké to má výhody?

CSG chce být nejen byznysově úspěšným, ale také znalostním a technologicky rozvinutým holdingem. Každá divize má svůj specifický zájem nebo zaměření a také má svou jedinečnou znalostní bázi. Naším úkolem je pod strategickým cílem komplexně rozvinout jejich know‑how, využít jejich vzájemnou synergii a inovační excelencí vytvořit rozhodující technologické schopnosti nové generace.

Jakou roli v tom hraje vaše spolupráce se start‑upy?

Je to jeden z nástrojů, který využíváme. Výhodou start‑upu je, že se zabývá jednotlivostí a tu dokáže díky své dynamičnosti extrémně rychle rozvinout. Pak je ale třeba tuto technologii implementovat do komplexnějšího systému. Proto si vytipováváme start‑upy, které se protínají s naší strategií, a máme ambici integrovat jejich řešení do produktů a prostředí skupiny CSG.

Je na trhu dostatek kvalifikovaných pracovníků pro technologický vývoj?

Pochopitelně není, protože tento obor se v současné době enormně rozrůstá, kvantitativně i kvalitativně. Na jednu stranu se stále rozšiřují oblasti výzkumu a na druhou stranu se stále prohlubuje jejich specializace a jedinečnost. My se jako skupina snažíme spolupracovat s vysokými školami a hledat nové způsoby, jak technologické obory rozvíjet. Zaměříme se například na takzvané kontraktační vzdělávání.

Můžete to vysvětlit?

V minulosti školské systémy formovaly odborníky podle svých kritérií a ti potom hledali své uplatnění na trhu práce. U kontraktačního vzdělávání je to naopak. My se školou uzavřeme smlouvu, že nám na klíč připraví vzdělávání specialistů v oborech a znalostech, které potřebujeme nejvíc.

Letos skupina CSG založila Nadační fond, do kterého vložila 50 milionů korun. Jsou tyto finance určeny také na vzdělávání?

Nadační fond má různé pilíře, pomáhá například hasičům a záchranným sborům, ale jedním z jeho cílů je i podpora technického vzdělávání a talentovaných studentů. Není to ale obchodní strategie, spíše motivace. Poskytujeme studentům stipendia ke studiu na prestižních českých i zahraničních školách, nabízíme jim perspektivní stáže a témata k výzkumným činnostem, ale nezavazujeme je k tomu, aby k nám šli pracovat.

Budoucnost průmyslu

Stáhněte si přílohu v PDF

Naše podpora studentů má i sociální rozměr. Chceme, aby se ke kvalitnímu vzdělání dostali nejen ti, kdo mají dobré finanční zázemí, ale především ti, kdo mají talent.

Jaké limity podle vás brzdí vývoj inovací nejvíc?

Limitující jsou vždycky zdroje. Nejvyspělejší technologičtí lídři investují do vývoje a výzkumu více než dvacet procent svých příjmů. Praxe většiny firem se ale pohybuje kolem tří až pěti procent. To je firemní pohled. Dále jsou tu celkové státní výdaje na výzkum a vývoj a ty se v Česku pohybují mezi jedním a dvěma procenty HDP. Všichni víme, že je to málo.

Druhým důležitým předpokladem je ekosystém, který prováže jednotlivé aktéry a propojí vědu s byznysem. A pak je potřeba mít kvalifikované a flexibilní lidi, kteří pochopí trend a dokážou ho vnitřně adoptovat. Všechno ostatní už je potom rutina.

Text vznikl ve spolupráci se společností CSG.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Budoucnost průmyslu.