Co přinese povinný BIM: Investoři ušetří peníze, výrobci získají zpětnou vazbu

Takzvané informační modelování budov, ve stavebnictví dobře známé pod zkratkou BIM, se díky nedávno přijaté legislativě dostává v Česku stále více do popředí. Jde o velkou digitální databázi všech důležitých informací o stavbě. Letos schválený zákon zavádí povinnost využívat BIM při velkých veřejných zakázkách, a to nejen u samotných staveb, ale i v jejich okolí. V režimu BIM se budou muset realizovat všechny stavební projekty nad 135 milionů korun. Očekává se zkrácení přípravy projektů, úspora nákladů a lepší spolupráce všech účastníků.

„Je to základní stavební kámen, který potřebujeme k digitalizaci a posunutí celého stavitelství dopředu. Jen je škoda, že to tak dlouho trvalo,“ řekl David Blahák, vedoucí oddělení BIM ve společnosti SUDOP Praha, v diskusi, která se konala v srpnu v sídle Hospodářských novin. Blahák dodal, že velké firmy v Česku jsou již na novou povinnost připraveny, menší subdodavatele je ale potřeba s ní seznámit. Připomněl také, že BIM není jen 3D model budovy. „Je to také o tom, že spolupracujeme na jednom místě ve společném datovém prostředí, máme nastavené procesy, jak mezi sebou komunikovat, jak komunikovat se státní správou, se zadavatelem a všemi účastníky. Jde také o negrafické informace, které ocení lidé ve facility managementu a mnoho dalšího,“ zdůraznil Blahák.

Filip Ryšavý, technický ředitel společnosti Atalian CZ, rovněž nástup BIM režimu vítá, ale jako problém vnímá dostat jeho znalost až ke koncovým uživatelům. „Existuje také již 3D sken, já tomu říkám méně náročný bratr BIM. Jsme schopni ve 3D skenovat i stávající a staré budovy a často nám to poskytuje data, která jsme doposud vůbec o budovách neměli,“ zmínil Ryšavý.

Informace se v různých fázích stavby mění

Petr Vokoun, CEO a zakladatel společnosti BIM Project, upozornil, že mnoho firem vnímá BIM jako povinnost nad rámec běžného fungování. „Například výrobci jej vidí jako další věc, kterou musí poskytovat, brání se tomu. Ale kdyby více chápali, k čemu BIM ve výsledku slouží, viděli by přínosy, které jim to může dát, a pak by to dělali rádi,“ je přesvědčen Vokoun.

Doplnil, že množství informací se v jednotlivých fázích stavby mění. Některé z nich potřebuje projektant, ale už je nevyužije například facility manažer a naopak. „Dám příklad: na svítidle projektant řeší to, aby splňovalo normu a mělo dostatečný světelný výkon. Ale správce budovy řeší, kde vzít náhradní díl, případně jestli lze použít zástupný produkt,“ vysvětlil Vokoun. Velcí investoři si již umějí určit, kdy a jaké informace mají v modelu být.

David Blahák potvrdil, že negrafické informace by měly být přiřazeny ke každému prvku stavby. „A to je právě jedna z problémových oblastí, protože investoři ve většině případů nevědí, jaká data chtějí, a tak řeknou: My chceme úplně všechno. A tak se u každého prvku stavby uvádí i šedesát různých atributů a vlastností. Přitom my jako projekční kancelář jich na začátku vůbec nepotřebujeme znát tolik a data pro facility management na konci projektu jsou úplně jiná. Je velmi důležité projít si pilotními projekty a říct si, co každá strana očekává a co je pro ni důležité,“ zmínil Blahák, podle kterého je třeba množství zpracovávaných dat redukovat.

Filip Ryšavý doplnil, že spousta dat vzniká i během životního cyklu budovy, jsou to například data o površích, typu chemie, který se na ně bude používat, i data o budoucím plánování.

Celkově Vokoun shrnul, že Česko není pozadu, všechny projekční kanceláře a investoři v Evropské unii řeší podobné problémy. „Existují platformy, kde expertní skupiny o tomto tématu sdílejí informace. Každý si tím musí projít, ovšem celkově postupujeme,“ konstatoval Vokoun.

Již existují také organizace, které se zabývají tím, jaká data by se u konkrétního typu staveb měla uvádět. Například u pozemních staveb je to Česká agentura pro standardizaci, která vytvořila takzvaný datový standard staveb. Pro dopravní infrastrukturu je to Státní fond dopravní infrastruktury, který vytváří datový standard pro dopravní stavby. „Ale je tu ještě prostor pro zlepšení, další státní organizace jako Správa železnic či Ředitelství silnic a dálnic a jiné si vytváří vlastní specifika, která by po nás chtěly, a ta ještě nejsou stoprocentně připravená,“ poukázal Blahák.

Právě tyto organizace dále projekty spravují po mnoho let a konkrétně ony by z dobré datové základny měly těžit. „Největší užitek z BIM je ve facility managementu, protože když víme, co od té budovy můžeme očekávat a máme o ní všechny informace, získáváme prostor pro úsporu peněz daňových poplatníků,“ konstatoval Blahák.

Další výhodu BIM režimu mohou podle Vokouna čerpat i výrobci stavebních komponent. „Mohou díky tomu získávat zpětnou vazbu. Zjistí, kde a jak se data použila, a také ukážou, v čem jsou jejich výrobky inovativní, ve kterých parametrech jsou lepší než jiné,“ dodal Vokoun.

Může existovat profese BIM koordinátora

Dalším tématem diskuse byl vývoj BIM procesu v budoucnosti. Měla by existovat role BIM koordinátora, který bude komunikovat jak s provozem budovy, tak s developerem, ale třeba i s IT. „Měl by to být někdo, kdo ta data bude koordinovat, ale i udržovat a aktualizovat. Nemusí být pro každou budovu jeden BIM koordinátor, můžeme začít tím, že tato role bude sdílená,“ navrhl Ryšavý. Upozornil ale, že důležitou věcí je také kybernetická bezpečnost dat o budovách.

Partnery debaty jsou Atalian CZ, SUDOP Praha a BIM Project.