Obchodní dohoda mezi Spojenými státy a Evropskou unií uzavřená 21. srpna se vedle byznysu týká rovněž klimatu. Smlouva kromě ujednání o clech obsahuje závazek EU k nákupu amerického zkapalněného zemního plynu (LNG), ropy a produktů jaderné energie v hodnotě 750 miliard dolarů (15,8 bilionu korun) do roku 2028. 

Právě LNG však vyvolává otázky, zda nemůže ohrozit evropské klimatické cíle. I s tímto palivem se totiž pojí značné emise skleníkových plynů, které v některých případech mohou být podobné, nebo dokonce vyšší než při spalování uhlí, které je lokálního původu, tedy v případě Evropy toho evropského. LNG by proto pro Evropu mělo být jen přechodným zdrojem, ke kterému by se neměla moc upínat.

Vývoz LNG ze Spojených států už dnes láme rekordy. Dvě třetiny putují do Evropy jako náhrada za ruský plyn, od něhož se chce do roku 2027 zcela odstřihnout. LNG zároveň nahrazuje i uhlí, od kterého se EU postupně odvrací.

Zbývá vám ještě 90 % článku

Co se dočtete dál

  • Studie z Cornellovy univerzity tvrdí, že americký LNG může mít vyšší uhlíkovou stopu než domácí uhlí.
  • Zpráva Mezinárodní agentury pro energii (IEA) to vidí opačně, LNG je podle ní lepší než uhlí.
  • Jakou budoucnost LNG vidí Česko.
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se