Průměrná mzda se blíží padesáti tisícům. Češi jsou na tom přitom lépe, než ukazují jejich výplatní pásky

Když šli Češi před čtyřmi lety volit své poslance, rostly ceny meziročně už takřka o šest procent. Tomu růst mezd a platů nestačil, a tak zaměstnanci začali chudnout. Neblahý trend trval ještě celé další dva roky. Až když inflace polevila, mohla reálná hodnota výplat růst. A to čím dál rychlejším tempem.

Podle dat, která statistici zveřejnili ve středu, stoupla ve druhém čtvrtletí průměrná mzda na 49 402 korun, a je tak o 7,8 procenta výše než před rokem. To vzhledem k umírněné inflaci znamená, že se kupní síla průměrné výplaty zvýšila o 5,3 procenta, což je nečekaně pozitivní vývoj, který navíc probíhá ve většině odvětví. Nadprůměrně si přitom polepšili například lidé pracující ve stavebnictví či v automobilkách, kde se výplata meziročně zvýšila v průměru o víc než desetinu.

A protože solidní růst reálných mezd pokračuje už čtvrté čtvrtletí v řadě a ekonomové i státní instituce očekávají pokračování trendu, lze předpokládat, že v době voleb už budou zaměstnanci ve srovnání s dobou před pandemií covidu-19 v plusu a těsně se přiblíží i rekordní životní úrovni dosažené krátce před tím, než inflační vlna začala koncem roku 2021 nabírat na síle.

Je to o to pozitivnější vývoj, že přidávání v soukromém sektoru je rychlejší než ve veřejném, nejde tedy o dopad předvolebního uplácení voličů. Snahu vlády držet růst platů ve veřejné sféře pod kontrolou ukazuje i výsledek středečního jednání tripartity, na němž odbory neprosadily svůj požadavek na přidání o sedm procent, v případě hůře placených profesí dokonce o 13 procent. 

Podrobnější pohled na data navíc ukazuje, že finanční situace českých domácností je ještě lepší, než naznačuje vývoj hrubých mezd.